Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 496 |
Jazyky: | česky |
Edice: | Živá minulost 61x, Publikace Vojenského historického ústavu 3x |
Vydání: | 1 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | po 7. září 2020 19:34 |
Číslo položky: | 114932 |
Ke 40. výročí vzniku Komunistické strany Československa vychází první přehledná práce o našem partyzánském hnutí, založená na bohatém materiálu z našich a sovětských archívů.
Autoři v knize popisují houževnatý boj o prosazení partyzánského hnutí u nás, který vedlo moskevské hnutí KSČ. Dále kvantitativní a kvalitativní růst našeho partyzánského hnutí, jeho úlohu na Slovenském národním povstání i v květnovém povstání v českých zemích. Závěrem hodnotí podmínky našeho partyzánského hnutí a jeho mezinárodní význam, jeho význam na svržení nacistické diktatury u nás a význam v boji o hegemonii dělnické třídy v naší národní a demokratické revoluci, zobecňují některé zkušenosti z taktiky a organizace našeho partyzánského hnutí a jeho význam pro revoluční a bojové tradice naší lidové armády.
Kniha přibližuje jedno z nejhistoričtějších období našich dějin, ukáže v celkových rysech statečný zápas našeho lidu, který za vedení Komunistické strany Československa a za pomoci Sovětského svazu bojoval v partyzánských oddílech za své národní a sociální osvobození.
Václav Kural byl český historik. Odborně se zaměřoval na česko-německé vztahy ve 20. století, protifašistický odboj a pražské jaro 1968. Po absolutoriu Vojenské politické akademie v Praze nastoupil do Vojenského historického ústavu, kde v 60. letech zastával post výkonného místopředsedy pro ve Výboru pro dějiny protifašistického odboje, kde také spolupracoval s Janem Kuklíkem, Robertem Kvačkem, Josefem Novotným, Janem Křenem a Alenou Hájkovou. Protože se angažoval v obrodném procesu tzv. pražského jara, musel po nástupu normalizace akademickou dráhu opustit a následujících dvacet let se živil jako čerpač a topič. Publikoval v samizdatu a v roce 1984 se podařilo díky intervenci západoněmeckých politiků uskutečnit jeho hostování na Univerzitě v Brémách. Patřil k čelným představitelům opozičního Klubu Obroda. Po roce 1989 působil jako vedoucí pracovník v Ústavu mezinárodních vztahů při Ministerstvu zahraničních věcí, zasedal v Komisi vlády ČSFR pro analýzu období 1967–1970 a byl členem Česko-německé komise historiků. Též se angažoval jako předseda Kruhu občanů České republiky vyhnaných v roce 1938 z pohraničí. Za svou práci v žánru literatury faktu obdržel Cenu Miroslava Ivanova a jako člen kolektivu autorů knihy Rozumět dějinám je držitelem též Ceny Egona Erwina Kische .
PhDr. Antonín Benčík, CSc. . Od roku 1958 historik ve Vojenském historickém ústavu Praha, zaměřen na druhou světovou válku a čs. odboj. V letech 1963 a 1968 člen pracovního týmu rehabilitačních komisí k nápravě křivd padesátých let. 1970 vyloučen z KSČ a armády. 1970-1989 stavební izolatér, strojník, topič. Od prosince 1989 do prosince 1992 člen vládní komise pro analýzu událostí let 1967-70. Autor a spoluautor odborných publikací, studií a literatury faktu.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem