Jaromír Doležal byl český literární historik, překladatel a diplomat. Narodil se v rodině Cyrila Doležala , učitele na národní škole v Hostákově, a jeho manželky Kateřiny, rozené Všetečkové . Matka byla též učitelka, Jaromír Doležal měl bratra a tři sestry. Gymnázium absolvoval v Třebíči a v Pelhřimově, kde maturoval v roce 1903. V Praze začal studovat klasickou filologii, ale pražská studia přerušil, protože v roce 1904 odešel do Vídně. Zde pracoval jako knihovník a úředník a současně pokračoval ve studiu, když na vídeňské univerzitě studoval slavistiku. Zapojil se do vídeňského kulturního života, kde mezi jeho známé patřili Josef Svatopluk Machar, Helena Malířová a Ivan Olbracht. V roce 1919 byl na vídeňské univerzitě promován doktorem filozofie. Po vzniku Československa pracoval v diplomatických službách nového státu, když se stal nejprve ve Vídni legačním tajemníkem a následně konzulem ve Vídni , Splitu a Poznani . V letech 1929–1931 a 1935–1939 pracoval na pražském ministerstvu zahraničních věcí. Po zániku Československa odešel na vlastní žádost do důchodu. Po 15. březnu 1939 se věnoval aktivně literatuře, psal povídky s náměty z loveckého života a fejetony pro rozhlas o životě zvířat. Byl pohřben v Náměšti nad Oslavou. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Též fotografoval, jeho fotografie zveřejňoval tisk. Námětem příspěvků Jaromíra Doležala v tisku byla především příroda. Publikoval pod řadou pseudonymů a šifer jako Cyrill Pavlíček, ing. Roman Pistorius aj.

Studoval na reálném gymnáziu v Praze-Libni a poté si zapsal češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Krátce studoval též ve Vídni a Tarbes. V letech 1929–33 působil jako středoškolský profesor v Praze a Prešově, poté pracoval jako redaktor Pražského ilustrovaného zpravodaje. Od roku 1945 byl vedoucím redaktorem nakladatelství Brázda, později přejmenovaného na Státní zemědělské nakladatelství. Postupně zde řídil periodika Beseda naší rodiny , Český život , Chovatel , Drůbežnictví , Rolnické hlasy , Hospodář JZD . 1953 rovněž složil odbornou zkoušku drůbežnického zootechnika, 1961 odbornou zkoušku včelařskou; je autorem řady příruček o drůbežářství a včelařství. Od 1960 až do penzionování 1966 byl zástupcem ředitele Výzkumného ústavu včelařského v Dole u Libčic nad Vltavou a mj. zde redigoval sborníky vědeckých prací ústavu a další publikace se vztahem k oboru. Publikovat začal ve 20. letech min.st., psal hlavně pod jmény František Bulánek, Franta Dlouhán, František Bulánek-Dlouhán, Dlouhán-Bulánek, František D. Bulánek, František Dl. Bulánek; chlapecké romány psal pod pseud. Karel Černý nebo Karel Zd. Černý; drobné příspěvky podepisoval šiframi D., fd., fbd., -hán-. Autor konvenčních románů pro mládež, jejichž žánrové spektrum se pohybuje v širokém rozmezí od konvenční ženské a dívčí četby přes dobrodružný román pro chlapce až po popularizaci událostí spjatých s národní kulturou. Později byly velmi oblíbené jeho rozsahem nevelké biograficky pojaté prózy o několika českých významných spisovatelích.