Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 195 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Jan Kamarýt, Miroslav Rýdl |
Edice: | 10. svazek ed. Souvislosti 11x |
Vydání: | Vyd. 1. |
ISBN: | 9788020406453 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | čt 7. března 2024 14:47 |
Číslo položky: | 781150 |
Konrad Lorenz vyvozuje ve své knize praktické důsledky ze svého široce založeného přírodopisu lidského poznávání. Jde mu přitom o nové porozumění skutečnosti, s níž jsme spjati svým jednáním a za níž jsme spoluodpovědni. Z přírodovědně zdůvodněného nahlédnutí, že budoucnost lidstva závisí na pochopení přírodních souvislos tí, pramení jeho starost o zachování bytostně lidských vlastností a aktivit. Nespokojuje se však pouze s varovnou výzvou, ale táže se po příčinách rozkladu a patologických jevů naší civilizace a kultury a poukazuje na „terapeutická“ obranná opatření. Léčivé možnosti vidí například v oživení a podpoře neracionálních a emocionálních složek celostního vnímání, které v našem „scientistním“, technokratickém věku tak upadá. I přes vyslovená varování však doufá, že novou orientací na univerzální lidské hodnoty lze toto ohrožení odvrátit.
Konrad Zacharias Lorenz byl rakouský zoolog, zakladatel moderní etologie. Narodil se v Altenbergu nedaleko Vídně a ve Vídni pak vystudoval medicínu, protože si to přál jeho otec Adolf Lorenz , rakouský ortoped a rodák z Vidnavy. Na univerzitě jej anatomii učil Ferdinand Hochstetter, kterého on sám označoval za výborného anatoma a embryologa a který jej přivedl ke srovnávací anatomii. Metody, které se naučil na srovnávací anatomii, pak používal i při výzkumu chování zvířat. Zájem o živou přírodu ho přivedl ke studiu zoologie a psychologie. Za předmět svého bádání si zvolil fyziologii chování zvířat a stal se zakladatelem nové biologické disciplíny – etologie. Po 2. světové válce založil a později vedl Ústav Maxe Plancka pro fyziologii v Seewiesenu u Starnbergu. Působil i jako profesor na univerzitě v Münsteru a v Mnichově. Studoval zejména instinktivní chování u husy velké a kavky obecné . Byl učitelem českého zoologa Zdeňka Veselovského. V roce 1973 mu byla udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu. Šlo o jednoho z nejvýznamnějších světových přírodovědců 20. století. Po celý svůj poměrně dlouhý život se zabýval studiem chování zvířat a za své objevy v roce 1973 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Narodil se dne 7. 11. 1903 v Altenbergu nedaleko Vídně a zemřel dne 27. 2. 1989. Na přání svého otce, kterým byl rakouský ortoped, vystudoval medicínu ve Vídni a v New Yorku. Jeho celoživotní vášní však byla zoologie. Spolupracoval s vídeňskou zoologickou zahradou, kde mu tamní ředitel svěřoval do opatrování zvířata, která se nechtěla adaptovat na nové podmínky nebo byla poraněná. Lorenz byl velmi úspěšný v jejich léčení a některá zvířata se mu podařilo i v zajetí rozmnožit. Předtím, než se začal naplno věnovat chovatelství a studiu chování zvířat, pracoval jako asistent srovnávací anatomie na univerzitě ve Vídni, avšak tato práce ho nijak zvlášť...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem