Část německé veřejnosti vede dlouhodobě pomlouvačnou mediální kampaň proti České republice a českému národu. Pokračuje v ní v hlásání rasistických lží, které tvoří podstatu hitlerovské propagandy. Tuto propagandu přejímá česky psaný denní tisk vlastněný německým kapitálem a částečně i Česká televize.

V jejím rámci jsou hrubě překrucována dějinná fakta a český národ je stavěn do role zločinců a podřadných jedinců přesně v souladu s hitlerovským rasismem.

Při neexistenci opravdu českého tisku, který by hájil pravdu a oprávněné zájmy našeho státu, vzniká nebezpečí, zejména u mladé generace, která německou okupaci nezažila, že budou tyto lži při nedostatku pravdivých informací přijímány za oprávněné. Tomuto nebezpečí tato kniha čelí věcným podáním toho, co se skutečně stalo.

Jiří Vacek mluví i ze své osobní zkušenosti, kdy jako dítě prožil německý šestiletý teror, plánovitě řízenou podvýživu i trvalý strach o holý život.

Kniha pravdivě popisuje české dějiny ve vztahu k Němcům od počátku, přes život pod Rakouskem až pod Němci za 2. světové války. Závěr je jednoznačný: Češi byli trvale vystaveni tlaku Němců ovládnout Český stát. Myšlenka trvalého obsazení „českého prostoru“ Němci a úplného vyhlazení českého národa není vůbec vynálezem Hitlera, ale hlásali ji četní představitelé Němců dlouho před ním a také se ji snažili často uskutečnit.

Takový způsob myšlení Němců představuje trvalé a vážné ohrožení samotné existence jak českého státu, tak i našeho národa. Bylo by chybou tyto záměry podceňovat tím spíše, že postoj zřejmě většiny německého národa nevidí 2. světovou válku jako obrovský zločin, kterého se dopustili, ale jako „vlasteneckou“. Ještě dnes v nejrůznějších dokumentech svou účast na tomto zločinu osvětlují tvrzeními: „Bojovali jsme za svou vlast“ a „nebyli jsme od toho, abychom přemýšleli, ale poslouchali“. Jakoukoliv zodpovědnost nepřiznávají.

I když se kniha přímo nezabývá duchovními náměty, je přece duchovní. Život je jen jeden a nelze duchovně žít ve společnosti, kde vládne nacistický a postnacistický lživý výklad dějin a pohled na život.

Jedním z význačných zločinů Němců za války byl zákaz všeho duchovního. Byly zakázány všechny duchovní knihy a společnosti, jejich majetek i peníze ukradeny, hledající vyslýcháni gestapem a vězněni. K. Weinfurter na následky takového věznění zemřel.

Tolerovat nacistickou propagandu znamená podporovat možnost návratu těchto časů. I naše děti by měly znát pravdu o svém národu, aby věděly, co je v jeho zájmech, a co nikoliv.


Proto by knihu měli číst všichni hledající a seznámit s ní i své děti.