Dr. Jiří Felix, známý český zoolog a popularizátor přírodních věd, jehož život byl neodmyslitelně spjat s pražskou zoologickou zahradou. Narodil se 22. února 1929 ve Velké Chuchli. Po maturitě na reálném gymnáziu se přihlásil ke studiu zoologie na přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde v roce 1953 ukončil studium. Téhož roku nastoupil do pražské zoologické zahrady. Patřil ke generaci zoologů, která počátkem 50. let minulého století zahájila realizaci nové etapy pražské zoologické zahrady založenou na chovatelské a odborné úrovni. V zoologické zahradě vystřídal řadu různých funkcí od provozního zoologa, přes osvětáře až po zoologického náměstka. V době od 25. ledna do 15. června 1990 vykonával funkci zastupujícího ředitele a díky jeho přirozené autoritě a schopnosti posuzovat věci s realistickým nadhledem překonala pražská zoologická zahrada toto složité období bez problémů. Do důchodu odešel definitivně v roce 2004. Jiří Felix byl vynikajícím popularizátorem a autorem mnoha zajímavých přírodovědných knih pro děti mládež, např. Do zoo zadními vrátky, Příběhy z pražského zoa nebo Všední den v pražské zoo. Zvláštní zmínky si zaslouží jeho encyklopedická činnost v nakladatelství Artia, jednotlivé tituly o evropské i světové fauně se dočkaly vydání v mnoha světových jazycích. Dr. Jiří Felix zemřel v Praze v neděli 3. srpna 2008. Ing. Vít Kahle Tiskový mluvčí Zoo Praha

Emil Kotrba byl český akademický malíř a grafik, v 60.–70. letech světově proslulý malíř koní. Je pohřben na hřbitově v Praze-Dejvicích U Matěje. Narodil se v rodině znojemského koželuha. V roce 1927 odešel studovat na Školu uměleckých řemesel grafiku u Petra Dillingra v Brně. Zejména se zajímal o stavbu těla zvířat. Účastnil se jako mimořádný posluchač zootechniky a anatomie přednášek profesora Koldy z anatomie na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně kde se seznámil s Karlem Pardubským a Antonínem Hrůzou. Profesor Pardubský ho později finančně podporoval v dalším studiu v letech 1931–1937 na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Tavíka Františka Šimona. V té době potkal Maxe Švabinského, který se stal Kotrbovým dlouholetým rádcem. Od třicátých letech až do roku 1942 působil jako profesor na Rotterově reklamní škole v Praze kde vyučoval figurální a všeobecné kreslení. V roce 1941 se oženil s Janou, rozenou Drvotovou, později měli syna Jana a dceru Danielu. Byl aktivním jezdcem, trenérem a rozhodčím jezdeckých soutěží s kontakty na hřebčíny, zemědělská a chovatelská zařízení i závodiště jako např. v Kladrubech nad Labem, Slatiňanech, Pecínově, Písku, Albertovci, Napajedlích na Moravě, Brnířově u Domažlic, Novém Jičíně, Chuchli a Pardubicích, na Slovensku v Topoľčiankách a Šamoríně. V sedmdesátých letech udržoval styky s Jaroslavem Dražanem, rektorem Vysoké školy zvěrolékařské v Brně, spolupracoval s Vysokou školou zemědělskou v Brně s profesorem Koudelou i s Českou zemědělskou univerzitou v Praze Janem Navrátilem či Lubomírem Kratochvílem. Inspiroval se motivem koně a tím vytvořil světově ojedinělou kolekci dokumentující padesátileté období českého chovatelství. Jeho dílo obsahuje více než 900 grafických listů, často vícebarevných, množství olejů, kvašů, kreseb, leptů a dřevorytů. Jeho nejznámější grafikou je Hořící stáj. Patří k hlavním českým autorům ex libris kterých vytvořil kolem 750. Třikrát se podíle...