Franz Brentano byl německý filozof a psycholog. Jeho myšlenky ovlivnily Edmunda Husserla i Alexia Meinonga. Franz Clemens Honoratus Hermann Josef Brentano pocházel ze silně religiózní intelektuální německo-italské rodiny. Otec Christian Brentano byl katolickým spisovatelem, strýc Clemens Brentano a teta Bettina von Arnim patřili mezi významné německé romantické spisovatele. Brentano studoval na univerzitách v Mnichově, Würzburgu a Berlíně . Nejvíce se zajímal o Aristotela a scholastickou filosofii. Roku 1862 se na univerzitě v Tübingen stal doktorem filosofie. Poté začal studovat theologii a vstoupil do semináře v Mnichově. Ve würzburském semináři se připravoval na přijetí kněžství, vysvěcen byl 6. srpna 1864. Nicméně se nadále zabýval studiem Aristotela . Začal vyučovat na würzburské universitě , jeho studenty byli mezi jinými také Carl Stumpf a Anton Marty. V letech 1870–1873 Brentano stále více bojuje s dogmaty katolické církve, zvláště s dogmatem o papežské neomylnosti . V tomto období Brentano odcestoval do Londýna, setkává se zde s Herbertem Spencerem a navazuje písemný styk s J. S. Millem. Během své nepřítomnosti je roku 1873, i přes výhrady university, která nesouhlasila s jeho zapojením do diskuse proti papežské neomylnosti, jmenován mimořádným profesorem. Avšak Brentano již nechtěl být dále knězem. Krátce po habilitaci a jmenování „odložil sutanu“. Začal pracovat na svém ústředním díle Psychologie z empirického hlediska. První svazek byl vydán roku 1874. V tomto roce se mu na základě doporučení Hermanna Lotzeho také podařilo získat místo řádného profesora na univerzitě ve Vídni, kde pokračoval ve své úspěšné učitelské kariéře až do roku 1895. Brentano byl ke své práci velmi kriti...