Hodnocení knihy

O nezbytnosti umění

Ernst Fischer

Orbis | 1962

Kategorie:

Umění a architektura 11984x

Výtvarné umění 3440x
Filozofie a náboženství 6173x

Filozofie 1450x

Štítky:

49 Kč 45 Kč

Stav:	Velmi dobrý vzhledem ke stáří, vpis propiskou na předsádce
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	230 , 20 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyky:	česky
Překladatel:	Alexej Kusák
Edice:	36. svazek ed. Malá moderní encyklopedie 101x
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	čt 14. září 2023 16:48
Číslo položky:	640594

Popis
Komentáře

Umělecké dílo jako „náhražkový“ život, umění jako prostředek, který má přivést člověka do rovnováhy s jeho okolím – také v tom je částečné poznání podstaty umění a jeho nezbytnosti. Ale protože ani v nejvyspělejší společnosti nemůžeme čekat dokonalou a permanentní rovnováhu člověka a jeho okolí, vidíme v tom záruku, že umění, které bylo nepostradatelné v minulosti, zůstane pro člověka nepostradatelné i nadále. Je-li však umění jen náhražkou, dá se v něm rozeznat hlubší vztah člověka ke světu? A můžeme vůbec shrnout jeho funkci do jediné poučky? Nemá uspokojovat různé, měnící se potřeby? A když zjistíme, uvažujeme-li o jeho původu, jeho původní funkci: nezměnila se při proměnách společnosti tato funkce, nevytvořily se fuknce nové? Také na takové otázky, s přesvědčením, že umění bylo, je a zůstane nepostradatelné, se ve své práci o smyslu nejen výtvarného umění, jež sklidila obrovský ohlas na celém světě a odborná kritika ji svého času označila za jednu z nejlepších kulturně historických publikací, snaží nalézt odpovědi kunsthistorik a estetik Ernst Fischer.

Komentáře ke knize

Ernst Fischer 15x

Ernst Fischer byl rakouský marxistický spisovatel, novinář, literární vědec a politik. Psal také pod pseudonymy Peter Wieden, F. Ernst, W. Peter und P. Vidal. Fischer vyrůstal v buržoazním prostředí ve Štýrském Hradci, kde vstoupil do rakouské sociální demokracie. V roce 1927 přesídlil do Vídně, kde pracoval pro stranické noviny. Po nastolení tzv. austrofašismu v roce 1934 mohl díky přátelům prchnout do Prahy a posléze odcestovat do Moskvy; současně se stal členem Komunistické strany Rakouska. Po roce 1945 se vrátil do Rakouska, kde se stal předním marxistickým intelektuálem. V roce 1963 se účastnil Kafkovské konference v Liblici. V roce 1968/9 kritizoval potlačení Pražského jara, za což byl vyloučen Komunistické strany Rakouska. V posledních letech života byl blízký nedogmatickému marxismu. Ve svých dílech se zabýval jednak politickými otázkami, jednak zejména německojazyčnou literaturou , literární teorií a úlohou umění ve společnosti. Fischer požadoval od umění „adekvátní zobrazení skutečnosti“, které neizoluje literární témata od celosvětového dění; neprosazoval však jednostranně pouze socialistický realismus, nýbrž upozorňoval, že „k tomuto cíli nevede pouze jedna cesta“. Proto si cenil také některých měšťanských autorů, např. Thomase Manna. Vybraná díla