Narozen 10.10.1919 v Praze, zemřel 21.6.2003 v Praze. Grafik, ilustrátor, autor knižních obálek.

Marie Šechtlová byla česká fotografka, jedna ze zastánců stylu „poezie všedního dne“. Fotografovat začala v roce 1945. Po sňatku s Josefem Šechtlem spolupracovala na rozvoji rodinného ateliéru Šechtl a Voseček až do jeho združstevnění v roce 1953. Koncem 50. let vstoupila na dráhu umělecké fotografky. V 60. letech patřila k nejúspěšnějším fotografům „poezie všedního dne". Vydala desítky publikací, většinu se svým manželem . Realizovali spolu velkoplošné fotografie do interiérů a desítky výstav. Později se věnovala převážně digitálně manipulované fotografii. Narodila se 25. března 1928 jako Marie Kokešová v rodině úředníka Jana Kokeše a Františky Kokešové v Chomutově. V jejích deseti letech se rodina Kokešova se přestěhovala do Tábora. V roce 1947 maturitou ukončila studium na táborském gymnáziu a o rok později se v květnu vdala za Josefa Šechtla. V roce 1950 dokončila vyučení v oboru fotografie a pracovala v ateiéru Šechtl a Voseček v Táboře, který byl založen roku 1876. Dne 17. března 1952 se rodičům narodila dcera Marie Michaela. Ve víru událostí v republice byl rodinný ateliér Šechtl a Voseček v roce 1953 združstevněn. Od poloviny 70. let se pravidelně účastnila soutěže „Žena s kamerou“ . V roce 1989 byly k tisku připravené knihy s fotografiemi M. Šechtlové „Paříž“ s textem Jiřího Muchy, nakladatelství Osveta v Martině, a „Historické palné zbraně a zbroj“. Kvůli politickému zrušení knižního velkoobchodu a pozdějšímu rozdělení Československa však knihy nikdy nebyly vydány. Ještě v témže roce proběhla výstava Marie Šechtlové „Výbor z díla“ v Táboře. Dne 5. července 2008 zemřela v Praze....

Eva Fuková, rozená Eva Podešvová , byla americká fotografka českého původu, dcera spisovatelky Marie Podešvové a malíře Františka Podešvy, jednalo se o umělkyni s akademickým malířským vzděláním, patřila k nejvýznamnějším osobnostem české umělecké scény druhé poloviny 20. století. Již jako velmi mladá začala fotografovat a lepit koláže. Vystudovala grafickou školu a po válce pak Akademii výtvarných umění. V roce 1950 se provdala za malíře Vladimíra Fuku. Oba patřili do společnosti pohybující se kolem výtvarníka Jiřího Koláře. V roce 1967 se odstěhovala do USA, kde se její dílo dále rozvíjelo a kde se věnovala převážně barevné fotografii – takzvaným multiplážím a zhotovováním objektů. Autorka záhy zjistila, že jí sice nevadí žít v cizině, ale že je pro ni nesnesitelné žít jako emigrant bez možnosti návratu domů. Když ale po Fukově smrti jako americká občanka na krátkou dobu zavítala do Československa, už zde nedokázala žít – chyběla jí zde svoboda. Po profesionální stránce byla v emigraci úspěšná, ale brzy po roce 1989 našla cestu zpátky do Evropy i domů do Čech. Civilizačně-sociální fotografie v její tvorbě na počátku padesátých let byly rychle vystřídány surreálně-poetickým viděním, které je lze srovnat například s fotografiemi Viléma Reichmanna. Později – na přelomu padesátých a šedesátých let až do roku jejího odchodu do emigrace v roce 1967 – jsou její fotografie spíše poetickým viděním skutečnosti a vstřebáváním liberálního ducha let šedesátých, než odmítnutím pozitivních tendencí této doby. V USA se zpočátku věnovala fotografickému poznání americké reality a od druhé poloviny sedmdesátých let pak velkoformátovým, často kolorovaným fotografickým, ale i kolážovým vizím vznikajícím na stejném základě jako komponování malířského obrazu. Tyto práce nazývá multipláže. V posledních letech se vedle zmíněných multipláží věnuje také nacházení a zhotovování miniaturních objektů založených na principu poetického spoj...