Načítám...
Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku.

neb mrtví jsouce hanby nedojdeme

Grigorij Jakovlevič Baklanov

Československý spisovatel | 1963

Štítky:

49 Kč

Stav:
Dobrý, poznámka propiskou, razítko knihovny, odřená obálka
Dostupnost: Skladem pro e-shop
Vazba: Pevná s obálkou
Počet stran: 100
Jazyky: česky
Ilustrátor: Karel Toman
Edice: 93. svazek ed. Edice ilustrovaných novel 121x
Vydání: Vyd. 1.
Vydáno v: Praha
Vystaveno: pá 29. září 2023 10:57
Číslo položky: 651482

Prostě a věcně psaná novela autora úspěšného románu Píď země soustřeďuje pozornost k problému mravní velikosti a nedostatečnosti vojáka v druhé světové válce. Její hrdina, kapitán Iščenko, selže v rozhodující chvíli, zbaběle uteče od svých lidí, které byl povinen buď zachránit, nebo s nimi zemřít. Pozdě poznává, že sláva člověka přežívá jeho smrt, ale ze zbabělce ani smrt nesmyje hanbu.

Komentáře ke knize
Grigorij Jakovlevič Baklanov

Grigorij Jakovlevič Baklanov byl ruský spisovatel a filmový scenárista. Narodil se v židovské rodině jako Grigorij Fridman, příjmení Baklanov používal od roku 1952. Od roku 1942 byl členem komunistické strany. Za druhé světové války narukoval jako dobrovolník k dělostřelectvu a bojoval v řadách Jihozápadního frontu. V roce 1943 byl nedaleko Záporoží raněn. V roce 1945 obdržel Řád rudé hvězdy. Jeho starší bratr ve válce padl. V roce 1951 absolvoval Gorkého literární institut a otiskl první povídku v časopise Kresťjanka, v roce 1956 byl přijat do Svazu spisovatelů SSSR a o rok později mu vyšla první kniha. Psal o svých zkušenostech z války, byl představitelem proudu nazývaného „poručická próza“, zaměřeného na individuální osudy mladých řadových vojáků. V roce 1964 napsal knihu Červenec 1941, která kvůli kritice stalinských čistek ve vedení armády mohla vyjít až o čtrnáct let později. Je autorem scénářů k filmům Chvějící se země a Bylo to v máji, jeho knihy vyšly ve 36 zemích. V roce 1982 mu byla udělena Státní cena SSSR. V roce 1986 se stal šéfredaktorem časopisu Znamja. Publikoval v něm dlouho zakázaná díla, hlásil se k politice glasnosti a vyzýval ke stažení sovětské armády z Afghánistánu. Angažoval se v organizaci Memorial, v roce 1993 byl jedním ze signatářů Dopisu čtyřiceti dvou na podporu politických a hospodářských reforem. V letech 1996 až 2001 byl členem rady ruského prezidenta pro kulturu.

Dopravu hradíme my

Objednávkám nad 699 Kč

Tituly, které jinde nenajdete

Sběratelské kusy i knižní novinky

Balíme ekologicky

A s radostí

Vykupujeme knihy

Za hotové a s vlastním odvozem

Výhodné komplety

Kupte knihy hromadně za výhodné ceny!

Procházet