Jaromír Brož byl český experimentální fyzik a pedagog. Je spoluautorem známých Fyzikálních tabulek a učebnice Základy fyzikálních měření. Po ukončení studií začal r. 1932 pracovat ve Fysikálním ústavu Karlovy university, který r. 1937 byl změněn na Fyzikální výzkum Škodových závodů. Zde se nejprve podílel na rentgenografickém studiu mikrostruktury látek. R. 1940 se začal věnovat problematice magnetické defektoskopie, z čehož vzešla konstrukce přístrojů ke kontrole nosných lan a manesmannských trub. Po druhé světové válce se Fyzikální výzkum Škodových závodů reorganizoval v Ústřední ústav fyzikální. Po vzniku Československé akademie věd byl přeměněn na Ústav technické fyziky a potom na Ústav fyziky pevných látek ČSAV. Po válce se Jaromír Brož vrátil do Fysikálního ústavu a setrval v něm až do roku 1953. V r. 1953 byl „za vypracování metody a konstrukci přístrojů pro sériové zkoušení vad výrobků těžkého průmyslu" vyznamenán státní cenou. V ústavu fyziky pevných látek pracoval v oboru fyziky pevných látek na metodách k přesnému měření magnetických veličin a zároveň zde byla zkonstruována řada původních přístrojů. Taky se věnoval studiu magnetických vlastností velmi čistého železa a výzkumu nekovových feromagnetik — feritů. R. 1959 byl jmenován řádným profesorem experimentální fyziky na matematicko-fyzikální fakultě Karlovy university. Po krátkém působení na katedře fyziky pevných látek byl v r. 1960 ustanoven vedoucím ka­tedry obecné fyziky. Zde konal postupně přednášky z mechaniky, termiky, elektřiny, optiky a molekulární fyziky. V rámci reformy studia dosáhl zavedení souborné zkoušky z fyziky po ukončení základního studia. Vedení katedry obecné fyziky ukončil r. 1973. Je autorem nebo spoluautorem knih