Jan Seger je český akademik, bývalý děkan Fakulty informatiky a statistiky VŠE a bývalý rektor VŠE. Po absolvování VŠE v roce 1961 odešel jako programátor do praxe. Na VŠE se vrátil v roce 1963, začal pracovat na katedře statistiky, kde pracuje doposud. Po revoluci v roce 1989 se stává nejprve proděkanem pro pedagogiku na Fakultě statistiky a informatiky, později prorektorem pro pedagogiku na VŠE. V letech 1994–2000 působil na VŠE jako rektor. V letech 2006–2010 byl ve funkci děkana fakulty informatiky a statistiky. V odborné oblasti se zaměřoval především analýzou časových řad a konstrukcí krátkodobých extrapolačních prognóz. „Největší výzvou po všech těch letech pro mne bylo učit statistiku bez matematiky. Za to vám děkuji.“ Dne 24. dubna 2014 získal jako druhý oceněný za dlouholetou pedagogickou a výzkumnou činnost Cenu předsedkyně ČSÚ.

Josef Kozák byl československý volejbalista, úspěšný reprezentační trenér. Byl vyhlášen nejlepším volejbalovým trenérem 20. století. S volejbalem se seznámil v rodném Zvolenu. Po přestěhování do Prahy začal hrát trampskou ligu v týmu AFC Waldes. V roce 1941 byl zatčen gestapem Jindřich Waldes, zakladatel týmu a celý tým přešel pod SK Slavia Praha. Za reprezentaci hrál v roce 1947 a stal se akademickým mistrem světa na Světových akademických letních hrách v Paříži. Jeho hlavní přínos našemu volejbalu spočíval právě v jeho trenérské práci. Stal se tvůrcem nových tréninkových metod. Kladl důraz na rychlost a obratnost, založenou na výborné fyzické kondici hráčů. Hra byla založena na kolektivním pojetí. Reprezentačním trenérem byl v roce 1953-1960 a dosáhl s týmem mimořádných úspěchů ve světovém měřítku. Tyto výsledky vzbudily velký zájem v zahraničí a doc.Kozák se stal vyhledávaným odborníkem v celém volejbalovém světě. Pomáhal vytvořit koncepci přípravy reprezentace Francie, Itálie, Rakouska, Jugoslávie. Přednášel na mezinárodních školení trenérů FIVB. Nejvíce pomohl rozvoji italského volejbalu a zprostředkoval řadě našich hráčů angažmá v italské lize A1. Prvním byl Zdeněk Humhal a po něm následoval Josef Musil, Petr Kop, Bohumil Golián, Ladislav Toman a další.