Vojtěška Baldessari Plumlovská byla učitelka, novinářka a dramatička. Psala zejména pro děti a mládež. Narodila se 17. dubna 1854 v Plumlově jako nejstarší dcera rakouského státního úředníka Adolfa Baldessariho a Češky Josefy Františky Černé. Měla pět sourozenců. Roku 1870 se s rodinou přestěhovala do Vídně, kde pracovala jako vychovatelka a rok nato do Černovic, kam byl její otec přeložen. Zde studovala učitelský ústav a roku 1872 dokončila své vzdělání učitelskou zkouškou. Poté učila v Rýmařově a Šternberku , kde na školách usilovala o prosazení češtiny. Roku 1881 byla přeložena do Kroměříže, kde začala učit na české škole a kde zůstala až do důchodu. V Kroměříži se zapojila do veřejného života, nejvíce se spřátelila s ochotníky, pro které začala psát pohádkové hry pro děti. 20. listopadu 1899 se konečně dočkala většího uznání a její první hru Svatoň a Milena uvedla Sukova divadelní společnost. Když byla roku 1906 penzionována a přestěhovala se do Olomouce, začala se více věnovat loutkovému divadlu. Organizovala setkání mezi kladenskými a olomouckými loutkáři, roku 1920 získala ocenění za loutkovou hru Horymír v časopisu Loutkář. Zahrála si i v Městském divadle v Olomouci mezi ochotníky. Některé z jejích her byly přeloženy do francouzštiny, němčiny, srbochorvatštiny a slovinštiny. Její hry byly uvedeny v Národním divadle v Praze. První z nich byla hra Pohádka o Sněhurce v sezóně 1904–1905, která měla sedm repríz. Byla členkou Spolku českých spisovatelů beletristů Máj v Praze. Udržovala korespondenci s Jaroslavem Vrchlickým. Mezi její další koníčky patřilo kreslení, v čemž ji podporoval Max Švabinský. Přispívala do časopisu Malý čtenář a do Vlastivědného sborníku pro mládež župy olomoucké. Roku 1924 byla oceněna jako první a nejlepší dramatická spisovatelka pro mládež. Ke svému jménu si přidala spisovatelský pseudonym Plumlovská, aby tak vzdala čest svému rodišti. Vojtěška Baldessari Plum...