Stav: |
Dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 515 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | František Horník |
Překladatel: | Otakar Kunstovný |
Vydání: | Třetí vydání |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | st 20. března 2024 13:05 |
Číslo položky: | 798522 |
Jedna z nejzdařilejších knih Zolova rozsáhlého románového cyklu, kterým chtěl autor zachytit "přírodopis a sociální historii jedné rodiny za druhého císařství". Román zobrazuje v prostředí severofrancouzského uhelného revíru těžké pracovní podmínky horníků a jejich stávkový boj. O tomto díle, napsaném na základě důkladného studia dokumentů o francouzských hornických stávkách v 19. století, se v doslovu říká: "Germinal tvoří nesporně mezník ve vývoji francouzského románu. Je prvním opravdu velkým uměleckým dílem o tvrdém životě a nerovném boji nové hybné síly nedávných i současných dějin - dělnictva, jež v Germinalu není jen pasívní složkou, jako tomu bylo např. v Zabijáku ... Germinal znamená předěl ve vývoji francouzského románu nejen proto, že je to první román zasvěcený dělnictvu a stávce, ale i tím, že dal přímý podnět k napsání celé řady děl s vyhraněnou sociální tematikou ... "
Émile Zola byl francouzský spisovatel, představitel naturalismu. Émile Zola se narodil v Paříži roku 1840. Jeho otec, François Zola , byl italský inženýr, narozen v Benátkách roku 1795. Jeho matka, Émilie Aubert, byla Francouzka. Když Émilovi byly 3 roky, s rodinou se přestěhovali do jižní Francie, zde Zolův otec začal pracovat na stavbě zavodňovacího kanálu, který měl svést říční vodu k městečku Aix-en-Provence. Otec o čtyři roky později, roku 1847, náhle zemřel. V roce 1858 se Zola přestěhoval zpět do Paříže, kde se znovu setkal se svým kamarádem z dětství, Paulem Cézannem. Po neúspěšném studiu odešel pracovat do nakladatelství Hachette, kde okolo sebe soustředil skupinu mladých romanopisců – tzv. médanská skupina. Svými pokrokovými názory měl velkou zásluhu na liberalizaci politického života ve Francii. Významně se angažoval zejména v Dreyfusově aféře, kdy otevřeným dopisem prezidentu republiky pod názvem J'accuse hájil nevinu kapitána Alfreda Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž. Zemřel údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým poté, co se mu ucpal komín u kamen . Byl pohřben na pařížském hřbitově Montmartre. Katolická církev zařadila veškeré spisy Émila Zoly na Index zakázaných knih. Zpočátku psal Zola kratší prózy, ještě ovlivněné romantismem, a po šest měsíců řídil literární kroniku Evénement. Zde v ostrých kritikách napadal řadu významných postav tehdejšího literárního světa. Za první „naturalistický“ román označil Zola již Paní Bovaryovou a za román zásadního významu pak Germinii Lacerteuxovou bratří Goncourtů. Po třech neúspěšných pokusech se Zola prosadil až roku 1867 románem Románový cyklus se zaměřením proti církvi: Povídkové soubory: Cyklus „Evangelia“: tato díla ovlivněna idejemi utopického socialismu Zola je také autorem sborníků kritických statí o divadle a literatuře: Rougon-Macquartů ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem