Stav: |
Dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 443 |
Jazyky: | česky |
Editor: | Božena Koseková |
Překladatel: | Rudolf Toman |
Edice: | 540. svazek ed. Klub čtenářů 1781x |
Vydání: | 1. vyd |
ISBN: | 01-053-85 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 108 000 ks |
Vystaveno: | pá 20. ledna 2023 13:42 |
Číslo položky: | 479979 |
Po deportaci na trestanecký ostrov postupně v nelidských podmínkách reviduje svůj způsob uvažování a nachází možnst v týmu lékařů se závažným výzkumným cílem - odhalit průvodce žluté zimnice. Román má charakter vědecké zprávy, maximálně objektivní, bezohledné jak k pisateli, tak i k ostatnm zúčastněným. Na otázky, které si hrdina klade po nastoupení trestu - víra, vina, svědomí, trest - nenalézá jednoznačné odpovědi, ale donutí jej změnit celý dosavadní způsob myšlení a pokusit se alespoň částečně ospravedlnit svůj zločin obětavou a úmornou prací - bojem proti smrtelné nemoci.
Ernst Weiss, v němčině též Ernst Weiß, byl židovský, německy píšící lékař, spisovatel a dramatik narozený v Brně. Z literárněvědného hlediska bývá řazena jeho raná tvorba k literárnímu expresionismu, pozdní pak k Nové věcnosti , neboť toto mísení, či překrývání směrů je jevem signifikantním pro Pražskou německou literaturu. Narodil se v Brně v rodině obchodníka s textilem Gustava Weisse a jeho ženy Berty, rozené Weinberg. Otec mu zemřel 24. listopadu 1886, když mu byly čtyři roky. Studoval gymnázium v Brně, Litoměřicích a v Hostinném . Po maturitě na Druhém německém gymnáziu v Brně v roce 1902. Pak studoval lékařství v Praze a ve Vídni. Doktorem medicíny byl promován ve Vídni v roce 1908. Poté pracoval jako chirurg v Bernu u Emila Theodora Kochera a v Berlíně u Augusta Biera. V roce 1911 se vrátil do Vídně a pracoval zde u Julia Schnitzlera. Onemocněl tuberkulózou. Proto se nechal v roce 1912–1913 zaměstnat jako lodní lékař rakouské pobočky firmy Lloyd na parníku Austria. S touto lodí absolvoval cesty do Indie, Japonska a do Karibiku. Během první světové války pracoval jako vojenský lékař v Uhrách a na Volyni. Po válce pracoval jako chirurg ve Všeobecné nemocnici v Praze. Přátelil se s pražskými německými spisovateli Franzem Kafkou , Franzem Werflem, Maxem Brodem a Johannesem Urzidilem. Po roce 1920 práci lékaře opustil. Odešel do Berlína a věnoval se pouze literatuře. V roce 1928 obdržel Cenu Adalberta Stiftera . Téhož roku obdržel stříbrnou olympijskou medaili v umělecké soutěži na Letních olympijských hrách 1928 v Amsterdamu za román Boetius von Orlamünde. Krátce po požáru Říšského sněmu odešel zpět do Prahy, kde pečoval o umírající matku. Po její smrti v lednu 1934 se nemohl vrátit d...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem