Stav: |
Dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Část souboru: | Generace - Vladimír Mináč (1964, Československý spisovatel) |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 336 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Gustav Hajčík |
Edice: | 40. svazek ed. Klíč 327x |
Vydání: | Světový válečný román (26.) |
ISBN: | 2203564 |
Náklad: | 20 000 ks |
Poznámka: | obálka Jiří Blažek |
Vystaveno: | čt 10. listopadu 2022 9:24 |
Číslo položky: | 435996 |
Třetí díl dovádí proud událostí do roku 1948. Ukazuje, jak příslušníci generace - jež vstoupila do života v posledních letech druhé světové války a prošla křtem ohně Slovenského národního povstání názorovou jistotu v předúnorovém budování nového života a společnosti v osvobozené vlasti, v kladení základů socialismu.
Vladimír Mináč byl slovenský spisovatel-prozaik, esejista, filmový scenárista, publicista, kulturní organizátor a politik Komunistické strany Slovenska. Působil jako poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR, za normalizace předseda Matice slovenské, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a Slovenské národní rady. Ve Federálním shromáždění zasedal znovu po sametové revoluci v letech 1990-1992 za slovenské komunisty . Vzdělání získal na gymnáziu v Rimavské Sobotě a v Tisovci, kde také nakonec maturoval. Na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě studoval slovenštinu a němčinu. Zúčastnil se aktivně Slovenského národního povstání, koncem roku 1944 byl zatčen a odvlečen do koncentračního tábora v Mauthausenu a později do Dachau. Po válce byl redaktorem armádního časopisu Bojovník . V roce 1949 se stal tajemníkem slovenské sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň byl redaktorem deníku Kultúrny život. V roce 1951 se stal vedoucím scenáristického oddělení Československého státního filmu, později šéfredaktorem časopisu Kultúrny život a od roku 1955 šéfredaktorem Slovenských pohľadov. V letech 1956–1974 se profesionálně věnoval literární tvorbě. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSS do Národního shromáždění ČSSR za Západoslovenský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. V 60. letech se zapojoval do četných dobových diskuzí o postavení Slováků a Slovenska. V roce 1965 například vystupoval v polemice o dědictví slovenského povstání v letech 1848–1849, které Karel Marx a ortodoxní marxistická historiografie hodnotila jako reakční, provídeňské a sabotující liberální maďarskou revoluci. Mináč tento výklad odmítl a postoj maďarských revolucionářů označil za šovinistický. V červnu 1967 se zúčastnil 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů, na kterém p...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem