Jaromír Funke, křtěný Jaromír František Josef byl český fotograf. Patří k nejvýznamnějším českým fotografům první poloviny 20. století a k světově významným průkopníkům avantgardní fotografie. Společně s Josefem Sudkem a Jaroslavem Rösslerem byl členem modernistického proudu československé meziválečné fotografie. V roce 1924 spolu s Josefem Sudkem a Adolfem Schneebergerem založil Českou fotografickou společnost, která si kladla za cíl používat čistě fotografické procesy a vymanit se z vlivu grafiky. Prvorozený syn JUDr. Antonína Funkeho - kandidáta advokacie, syna Josefa Funkeho - soukeníka v Kolíně a Josefy roz. Zikmundové, a jeho ženy Miloslavy , dcery Františka Potůčka - profesora v Kolíně a Anny roz. Macháčkové, který se narodil dne 1. srpna 1896 v domě čp. 238 ve Skutči. Fotografické dění své doby ovlivňoval nejen dílem, ale také rozsáhlou teoretickou, kritickou, organizátorskou, redaktorskou a zejména pedagogickou činností. Přestože byl Funke okouzlen především moderní architekturou, nevyhýbal se ani fotografování starších památkových objektů. Na objednávku Městského úřadu v Kolíně vznikl cyklus fotografií chrámu sv. Bartoloměje, který byl poprvé vystaven v roce 1943. Obsahoval nejméně 56 záběrů chrámu a zahrnuje jak celkové pohledy na chrám, tak průhledy do interiéru a detaily vnitřní výzdoby a mobiliáře. Protože jej přitahovaly jednoznačné tvary moderní architektury, fotografoval tedy neopakovatelným způsobem největší díla českého mezinárodního stylu našich největších českých architektů: Bohuslava Fuchse , Jaromíra Krejcara . Jeho studentem byl například fotograf skla Lumír Rott. Zemřel několik měsíců před koncem druhé světové války jako její nepřímá oběť. Následkem spojeneckého náletu byla přerušen...

František Král byl český veterinární internista, rentgenolog, dermatolog, pedagog Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a Veterinární fakulty Pensylvánské univerzity. Narodil se v rodině jihočeského sedláka a starosty. Vystudoval vyšší reálku v Písku. Zvěrolékařství odešel studovat do Vídně jako vojenský stipendista. Během studií se zajímal o onychologii . Sloužil v armádě jako vojenský veterinář v první světové válce na východní frontě v hodnosti kapitána veterinární služby. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se účastnil provizorní výuky zvěrolékařství v Praze při Karlově univerzitě. Podílel se na založení Vysoké školy zvěrolékařské v Brně, kde převzal vedení interní kliniky. V lednu 1921 se habilitoval a v prosinci 1921 byl jmenován mimořádným profesorem, v roce 1927 se pak stal profesorem řádným. V období 1931–1933 byl rektorem školy. Prof. Král přednášel v Brně speciální patologii a terapii nemocí vnitřních, později zařadil přednášky z veterinární rentgenologie, chorob drůbeže, urologie a hematologie. Vědecky se zabýval rentgenologií, zavedl endoskopii ve veterinární praxi, studoval infekční anémii koní, žďárskou chorobu koní, nemoci králíků a prosazoval laboratorní diagnostické metody v interní medicíně. V roce 1948 po nástupu komunistického režimu emigroval do Spojených států amerických, kde se stal profesorem veterinární fakulty Pensylvánské univerzity ve Filadelfii. Zde založil a vedl veterinární dermatologickou kliniku, první svého druhu ve Spojených státech amerických. V roce 1962 odešel od penze. Do Československa se již nevrátil. Zemřel ve městě Lima v Pensylvánii v roce 1980.

Narozen 1879, zemřel v březnu 1937 v Praze. Fotograf, práce z oboru, překladatel.