Benjamin Franklin Wedekind byl německý dramatik a spisovatel. Bývá řazen k expresionismu, je považován za předchůdce epického divadla i absurdního dramatu. Jeho dramata často kritizovala předsudky své doby v oblasti sexuality. Jeho matka, Emilie Wedekind-Kammerer , byla Švýcarka, ve Švýcarsku proto pobýval v letech 1872–1884. Pracoval zde v reklamním oddělení firmy Maggi. Poté pracoval i v cirkuse, což ho přivedlo k hraní a zpívání v kabaretu Die elf Scharfrichter. Do něj vnesl satiru, čímž položil základy velké tradice německého satirického kabaretu výmarské éry. Za články v satirickém týdeníku Simplicissimus strávil devět měsíců ve vězení, za "urážku majestátu". Roku 1898 se stal dramaturgem a hlavním autorem známé scény Munich Kammerspiele. V premiérách svých her často hrál hlavní role. Karl Kraus hodně pomohl k prosazení jeho her ve Vídni. Jeho první divadelní hra Probuzení jara z roku 1891 vzbudila šok, neboť zobrazovala do té doby tabuizované jevy dospívání jako homosexuální experimenty, kolektivní masturbaci, sado-masochismus, znásilnění, potrat i sebevraždu. K nejznámějším hrám patří Duch Země a Pandořina skříňka , které na sebe volně navazují a bývají někde shrnovány pod společný název Lulu . Text básně Der Tantenmörder využila např. německá skupina In Extremo pro svou píseň Albtraum. Jeho novela Mine-Haha oder Über die körperliche Erziehung der jungen Mädchen z roku 1903 byla dvakrát zfilmována, roku 2004 Lucile Hadžihalilovićovou , o rok později Johnem Irvinem . Posmrtně byl vydán jeho deník Die Tagebücher: ein erotisches Leben....