Stav: |
Velmi dobrý, lehké oděrky na obálce
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 386 , 32 nečíslovaných obrazových příloh |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Radislav Hošek |
Edice: | Stopy, fakta, svědectví 262x, Stopy,fakta, svědectví 4x |
Vydání: | 2. vydání |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | po 13. listopadu 2023 8:18 |
Číslo položky: | 686831 |
Zdá se, že se historie spikla, aby vymazala památku na vysokou civilizaci, která vynikala ve výtvarném umění, zanechala vynikající díla vodního stavitelství, naučila Římany číst a psát, vytvořila první republikánské zřízení. Etruskové zprostředkovali dědictví starého Orientu, které udomácnili na evropské půdě. Po osmi stoletích podlehlo výsostné území Etrusků v Popádí Římanům a poslední zbytky etruského státu kultury likvidoval Sulla. Zlato z hrobek bylo vyloupeno, umělecké památky valným dílem zničeny. Po desetileté práci a intenzívních průzkumu Etrurie a konzultacích s odborníky napsal známý autor Werner Keller poutavé dílo, které sestavuje ze zbytku mozaiky dějiny a život všedních dnů této zaniklé evropské civilizace.
Dotisk v roce 1975
Václav Marek byl český cestovatel, spisovatel, odborný publicista, lappolog a překladatel ze sámských jazyků. Narodil se 5. března 1908 v Sadské. V roce 1929 odešel do ciziny. Po roce 1931 se usadil v norském Laponsku v údolí řeky Susny, dnes národní park Børgefjell. Za druhé světové války se účastnil norského odboje. Roku 1948 se vrátil do Československa. Pracoval v Myslivecké jednotě v oddělení výzkumu biologie zvěře a psal články s tematikou lovu a chovu lovných zvířat, lesnictví apod. Od roku 1951 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství ve Strnadech na Zbraslavi, kde se zabýval půdní zoologií. Od roku 1955 byl zaměstnán v Československé akademii zemědělských věd v jejím Ústavu vědeckotechnických informací jako odborný dokumentátor a odborný pracovník. Museum v norském Hattfjelldalu vytvořilo z Markovy dokumentační činnosti expozici a vztyčilo mu v údolí Susny pomník. V národním parku Børgefjell se lze též projít po "Markově stezce". Již od čtyřicátých let sepisoval souhrnná díla o sámských dějinách, kultuře a náboženství. V časopise Československá etnografie publikoval několik článků o náboženství a kultuře Sámů a drobné recenze. Napsal románovou trilogii s dějem, odehrávajícím se v Laponsku od konce 18. století po padesátá léta 20. století. V románech použil vyslechnuté sámské příběhy ze Susendalu. Z trilogie vyšel pouze román Kočovníci věčné touhy . Za svou historickou studii Samene i Susendalen získal Marek kulturní cenu. Posmrtně vyšla sbírka jeho překladů sámské ústní slovesnosti Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska a studie Staré laponské náboženství . Markovy fotografie z Laponska se často publikují v norských etnografických a historiografických dílech. Markovy vlastní fotografické zvětšen...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem