Jan Sekera byl český historik umění a galerista. Založil Galerii Benedikta Rejta v Lounech, v 90. letech byl ředitelem Českého muzea výtvarných umění v Praze. Zaměřoval se zejména na studium a prezentaci českého výtvarného umění po roce 1945 a na dílo Františka Kupky. Je autorem mnoha odborných textů a výstavních katalogů. V roce 1953 maturoval Jan Sekera na lounském gymnáziu. V letech 1953–1958 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory filosofie, estetika a matematika. V polovině 50. let navázal blízké kontakty s lounskými výtvarníky Kamilem Linhartem, Zdeňkem Sýkorou, Vladislavem Mirvaldem, básníkem Emilem Julišem a estetikem Josefem Hlaváčkem. Po epizodním působení v roli učitele matematiky na lounské jedenáctiletce a dvouleté základní vojenské službě nastoupil v roce 1960 jako průvodce a metodik do Pražské informační služby. S Louny však kontakt neztratil a v roce 1965 byl pověřený vedením galerijního oddělení Okresního muzea v Lounech. Po zřízení samostatné instituce s názvem Galerie Benedikta Rejta se od března 1966 stal jejím prvním ředitelem. V důsledku toho, že Sýkora i Linhart učili v Praze a patřili do okruhu Jiřího Koláře a Sekera udržoval kontakty s osobnostmi jako byli Zbyněk Hejda či Jan Sokol, o lounské galerii se v pražských intelektuálních a výtvarných kruzích vědělo. Sekera orientoval výstavní činnost od počátku na české výtvarné umění 20. století. Do konce 60. let tak v galerii vystavovali Karel Černý, Jaromír Funke, Antonín Slavíček, Bohuslav Reynek, Josef Čapek, Emil Filla a další. Ještě počátkem normalizace v 70. letech probíhají Sekerovou zásluhou v lounské galerii výstavy Otakara Slavíka, Zdeňka Sýkory, Huga Demartiniho a Karla Malicha. Sekera směřoval akviziční činnost galerie jednak k získávání obrazů klasiků české moderní malby , jednak umělců zastupujících v malbě konstru...