Poklad nalezený roku 1882 ve vřídle Obřího pramene v Lahošti, označovaný podle názvu panství jako Duchcovský, vstoupil do dějin nejen naší ale i evropské archeologie. Je totiž významným přínosem pro poznání života a náboženství Keltů, kteří v době uložení pokladu (ve 4. století před n. l.) obývali zdejší region. ...nalezli kop áči v hloubce asi 6 m od povrchu, ve skalní trhlině stěny vřídla, v nánosech štěrků a svrchnokřídových slínů , převrácený kotlík z bronzového plechu a kolem něho velké množství bronzových šperků, zejména šatových spon... Na tomto místě nutno dodat, že právě stovky zde nalezených spon vešly do světové archeologické terminologie jako "spony duchcovského typu". Ovšem nejen o nálezových okolnostech a významu nalezených předmětů je tato kniha. Její velká část je rovněž věnována mytologii a dějinám Keltů, aby čtenář mohl plně pochopit historické souvislosti, které vedly k ukládání takovýchto depotů. Nemalá část publikace se pak zabývá skutečnostmi, které předcházely samotnému nálezu, jimiž byla katastrofa na dole Döllinger, zmizení světoznámých teplických lázeňských pramenů a jejich opětovné hledání. Tato výpravná a poutavě psaná kniha se spoustou barevných vyobrazení je vlastně prvním zpracováním daného tématu určeného pro širokou veřejnost. Na jejím obsahu se vedle hlavní autorky Věry Bartoškové podílela i řada dalších odborníků (PhDr. Petr Budinský, Ing. Svatopluk Havrlík, Ing. Miloslav Gloser a RNDr. Vladimír Homola Csc.).