Hodnocení knihy

Druhá republika 1938-1939 : svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě

Jan Gebhart, Jan Kuklík

Paseka | 2004

Kategorie:

Sociologie a příbuzné vědy 5445x

Politologie 3095x

Štítky:

vnitřní politika 750x
Parlamenty. Zastupitelské orgány. Vlády 454x
Politické strany a hnutí 387x
kultura a společnost 327x
politika a vláda 125x
1938-1939 30x

599 Kč

Stav:	Velmi dobrý
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	315
Jazyky:	česky
Vydání:	Vyd. 1.
ISBN:	9788071856269
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	út 19. března 2024 13:23
Číslo položky:	797376

Popis
Komentáře

Celospolečenská krize (hospodářská, politická, kulturní, morální i duchovní) vyvolaná rozpadem samostatného československého státu.

Druhá československá republika (říjen 1938 - březen 1939) představuje krátké, ale historicky nesmírně důležité období, jež je možno charakterizovat hlubokou krizí čs. státnosti. Rozvinula se takřka celospolečenská diskuse o praktickém smyslu vytvoření čs. republiky v roce 1918, o možných politických, ekonomických a kulturních východiscích z dané situace, objevila se kritika privilegovaných osobností i společenských skupin, jež ztělesňovaly čs. státní ideu. Málokdo tušil, že dny druhé republiky jsou sečteny v důsledku strategických záměrů Třetí říše a separatistické činnosti slovenských "národovců".

Zjednodušování politického života v období druhé republiky. Růst vlivu autoritativních národně konzervativních sil. Ústup od ideálů humanitní demokracie. Nástup "politického realismu". Vnitropolitická nestabilita. Absence zahraničně politických garancí. Narušení hospodářské struktury a pokles výkonnosti národního hospodářství. Problémy v sociálně-politické oblasti. Kulturní, morální a duchovní klima poznamenané tendencí k přizpůsobivosti, ústupnosti a zpochybňování tradičních národních a demokratických hodnot.

Komentáře ke knize

Jan Gebhart 21x

Jan Gebhart byl český historik, věnující se období Protektorátu Čechy a Morava. Po absolutoriu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval krátce v Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii a poté pět let na Ministerstvu národní obrany. V roce 1974 nastoupil do Vojenského historického ústavu, odkud po deseti letech přešel do Ústavu československých a světových dějin ČSAV , jehož vědecké radě v letech 1994–2002 předsedal. Často spolupracoval s historikem Janem Kuklíkem, mj. na vedení Masarykova sborníku . Přednášel též na FF UK a působil v řadě vědeckých a redakčních rad a odborných komisí. Jako vedoucí kolektivu se podílel na českém vydání objemné Kroniky druhé světové války.