Severin Ondřej byl český architekt. Nejznámějšími jeho stavbami jsou budovy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 – Dejvicích. Narodil se v rodině učitele v Hořepníku Františka Ondřeje a jeho manželky Marie, rozené Kupšovské . Od roku 1893 byla rodina policejně hlášena na Smíchově , kde byl František Ondřej učitelem na měšťanské škole. Severin Ondřej byl druhý z pěti dětí. Jeho starší bratr Augustin se stal profesorem mineralogie. Maturoval v roce 1907 na vyšší reálce v Praze. Poté studoval na vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT, kde složil v roce 1912 druhou státní zkoušku a v roce 1917 doktorát technických věd . Během studia pracoval v ateliéru profesora Theodora Petříka. V roce 1921 byl jmenován profesorem pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Praze. Současně byl státním radou při ministerstvu veřejných prací. Po uzavření českých vysokých škol nacisty byl poslán na "dovolenou s čekatelným". K výuce se vrátil v červnu 1945. V březnu 1948 navrhl rozdělení studia na fakultě architektury a pozemního stavitelství na dva obory: architekturu a urbanismus a občanské stavby. Tento jeho návrh byl fakultní radou schválen. V roce 1955 byl jmenován proděkanem fakulty pro vědecko-výzkumnou činnost. Dne 21. března 1936 se v Českých Budějovicích oženil s Mariannou Weberovou. Přispíval rovněž do odborných časopisů, jako byly Architektonický obzor, Architekt, Zprávy veřejné služby technické či Zemědělský archiv.