Stav: |
Dobrý, flek na hřbetu
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 451 , 32 nečíslovaných obrazových příloh |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Alois Otoupalík |
Edice: | 13. svazek ed. Architektúra 12x |
Vydání: | 1. vydání |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | st 20. března 2024 11:40 |
Číslo položky: | 798311 |
Spisovatel, zakladatel teorie architektury, usměrnil svým dílem napsaným kolem r. 1450 dosud nevyhraněný vývoj stavitelství. Za předlohu měl dílo Vitruviovo. V prvních pěti knihách odpovídá na různé otázky týkající se především stavebního materiálu, provedení a účelnosti staveb. Ve druhé části se oprošťuje od antických spisovatelů a věnuje se kompozičním otázkám architektury. Jeho spis ocenil i básník Lodovico Ariosto a vliv jeho myšlenek je patrný také v díle Michelangelově a Leonarda da Vinci. Dodnes jsou cenné stati o měřítku, rozvržení hmot, vztazích částí k celku apod. Alberti ukazuje na mnoha příkladech celistvé pojetí architektury a urbanismu, ono komplexní myšlení, které je nutné zdůrazňovat zvláště v současné době.
Leon Battista Alberti byl italský humanista, architekt, teoretik umění, spisovatel a matematik, ale také všestranný sportovec, jedna z velkých postav italské renesance. Napsal také první důkladný popis města Říma, první italskou gramatiku a zabýval se šifrováním textů. Narodil se jako nemanželský syn v rodině Lorenza Albertiho, bohatého kupce, vyhnaného z Florencie. Studoval humanistickou školu v Padově, církevní právo v Bologni a matematiku a fyziku opět v Padově. Roku 1428 získal doktorát církevního práva a protože papež zrušil vyhnanství Albertiů, mohl se vrátit do Florencie. Tam se seznámil s řadou umělců . Kolem roku 1432 mu papež udělil legitimní původ a zároveň úřad, který Alberti zastával až do roku 1464. Úřední činnost mu nechávala dost času na jeho záliby, studia a cesty. Roku 1434 doprovázel papeže Evžena IV. do vyhnanství ve Florencii a roku 1438 byl členem papežské delegace na koncilu ve Ferraře. Roku 1447 se jeho kolega ze studií stal papežem jako Mikuláš V. a Alberti začal pracovat na stavbách a přestavbách města Říma. K tomu účelu vydal také Popis města Říma. Dále navrhl první renesanční průčelí kostelů v Rimini a ve Florencii, které se stejně jako paláce na dlouho staly vzorem pro další architekty období renesance i neorenesance. Roku 1459 pobýval s papežem Piem II. v Mantově, kde opět navrhoval kostely. V posledních letech života se věnoval psaní a napsal také knihu o šifrování. Ve svých spisech o umění se Alberti snažil poskytnout umělcům geometrické a vědecké základy pro jejich tvorbu a vytvořil také nový jazyk umělecké teorie. U těles i u lidských těl zdůrazňoval význam povrchu, plochy, jež tělo uzavírá a skrývá jeho vnitřek. Účelem uměleckého díla je podle něho dojem, který vyvolá v divákovi. Dále Alberti napsal dvě komedie, vydal knihu básní, knihy o lásce, o rodině a domácím hospodářství, o chovu koní a psů a řadu dalších ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem