Načítám...
Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku.

Dějiny české literatury : Díl 1-3 : Díl 1-3 Starší česká literatura + Literatura národního obrození + Literatura druhé poloviny devatenáctého století

Karel Krejčí, Jaroslava Janáčková, Jiří Brabec, Milan Jankovič, Karel Dvořák, Zdeněk Pešat, Jiří Daňhelka, Karel IV.

Nakladatelství Československé akademie věd | 1959

Zobrazit vše

299 Kč

Stav:
Dobrý, u druhého dílu potrhaná obálka
Dostupnost: Skladem pro e-shop
Vazba: Pevná s obálkou
Počet stran: 631 + 684 + 531
Jazyky: česky
Obsažené svazky: Dějiny české literatury 1959 1 (531 s., 1. vyd.)
Dějiny české literatury 1960 2 (684 s., 1. vyd.)
Dějiny české literatury 1961 3 (631 s., 1. vyd.)
Editor: Miloš Pohorský, Jan Mukařovský, Felix Vodička, Josef Hrabák
Vydání: 1. vyd.
Vydáno v: Praha
Vystaveno: st 10. dubna 2024 12:55
Číslo položky: 814587
Komentáře ke knize
Karel Krejčí

Narozen 20.8.1904 v Praze, zemřel 26.6.1979 tamtéž. PhDr., literární historik, bohemista a polonista, profesor, práce z oboru.

Milan Jankovič

Milan Jankovič byl český literární vědec. Navazoval na tradice českého strukturalismu, věnoval se teoretickým otázkám literatury, otázkám interpretace a české literatuře 20. století . Jeho otec byl berním úředníkem. V roce 1939 se rodina přestěhovala ze Slovenska do Čech. Maturoval v roce 1948 na gymnáziu v Liberci. Poté vystudoval estetiku a literární vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, absolvoval v roce 1952. Doktorát si udělal rok poté prací o Josefu Václavu Sládkovi, jemuž se věnoval i později. Titul kandidát věd získal v roce 1959, tentokrát díky práci i Haškově Švejkovi. Vědecky působil nejprve na Katedře české literatury, literární vědy a estetiky Filozofické fakulty UK, kde ho vedl Jan Mukařovský, posléze Karel Krejčí. V roce 1956 začal pracovat v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. V roce 1971 byl z ústavu vyhozen jako "osmašedesátník". Byl přijat do Památníku národního písemnictví, kde uspořádal pozůstalost Josefa Václava Sládka nebo Jaroslava Haška, ale za rok byl vyhozen i odtud. Pak se živil v dělnických profesích, byl nočním hlídačem či skladníkem. V roce 1980 ho přijali do Pragoprojektu do podnikového archivu. Krátce po revoluci roku 1989 se mohl vrátit do Ústavu pro českou literaturu. V roce 1993 sice odešel do důchodu, ale pracoval v ústavu i poté, až do roku 2006. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milan Jankovič na slovenské Wikipedii.

Jaroslava Janáčková

Jaroslava Janáčková, rodným jménem Jaroslava Musilová, je česká literární historička. Zabývá se především českým literárním 19. stoletím, zejména dílem Aloise Jiráska, Boženy Němcové či Jakuba Arbese. Maturovala v roce 1949 na reálném gymnáziu v Chotěboři. Poté vystudovala češtinu a ruštinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Zde ji vedl Felix Vodička, k jehož odkazu se nikdy nepřestala hlásit. Absolvovala roku 1952. Rok poté získala titul ještě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté až do roku 1959 vědecky pracovala na pedagogické fakultě, kde v roce 1963 získala titul kandidát věd, a na katedře české a slovenské literatury Filozofické fakulty UK, kde působila do roku 1985. Pak až do roku 1988 pak pracovala na katedře dějin umění a estetiky stejné fakulty, v letech 1988–1989 v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. V roce 1990 se vrátila na katedru české a slovenské literatury Filozofické fakulty UK, kde se stala docentkou a brzy na to i profesorkou . V roce 1996 odešla do důchodu, další dva roky však ještě přednášela. Po sametové revoluci se více zaměřila na dílo Boženy Němcové. Byla i jednou z editorek její vydané korespondence. Její manžel František Janáček byl rovněž literární historik, stejně tak její syn Pavel Janáček.

Dopravu hradíme my

Objednávkám nad 699 Kč

Tituly, které jinde nenajdete

Sběratelské kusy i knižní novinky

Balíme ekologicky

A s radostí

Vykupujeme knihy

Za hotové a s vlastním odvozem

Potřebujete místo v knihovně?

Prodejte své knihy přes aplikaci Booxy!

Zjistit cenu