Stav: |
Dobrý, zkosený hřbet, oděrky na obálce
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 182, [2] |
Jazyky: | česky |
Edice: | 272. svazek ed. Knihovna vojáka 112x |
Vydání: | 1. vyd. |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | pá 8. prosince 2023 10:54 |
Číslo položky: | 709064 |
Román jednoho vojenského útvaru z prvého měsíce nacistického vpádu do SSSR. Nejde ani tak o osudy velitelů a vojáků odříznutého a obklíčeného sboru, jako spíš o vystižení ovzduší, z jakého se zrodily ty tragické a absurdní události začátků války, atmosféry pochybování i víry, beznaděje i osobní statečnosti. Davová psychóza lhostejnosti a strachu let těsně předválečných se tu prolíná s dokumentárně otřesnými scénami válečnými. Vinni jsou všichni, kdož věděli o masovém zatýkání poctivých lidí a popravách schopných velitelů, ale v zájmu svého bezpečí a klidu mlčeli. Ani historie vše dosud neosvětlila.
Grigorij Jakovlevič Baklanov byl ruský spisovatel a filmový scenárista. Narodil se v židovské rodině jako Grigorij Fridman, příjmení Baklanov používal od roku 1952. Od roku 1942 byl členem komunistické strany. Za druhé světové války narukoval jako dobrovolník k dělostřelectvu a bojoval v řadách Jihozápadního frontu. V roce 1943 byl nedaleko Záporoží raněn. V roce 1945 obdržel Řád rudé hvězdy. Jeho starší bratr ve válce padl. V roce 1951 absolvoval Gorkého literární institut a otiskl první povídku v časopise Kresťjanka, v roce 1956 byl přijat do Svazu spisovatelů SSSR a o rok později mu vyšla první kniha. Psal o svých zkušenostech z války, byl představitelem proudu nazývaného „poručická próza“, zaměřeného na individuální osudy mladých řadových vojáků. V roce 1964 napsal knihu Červenec 1941, která kvůli kritice stalinských čistek ve vedení armády mohla vyjít až o čtrnáct let později. Je autorem scénářů k filmům Chvějící se země a Bylo to v máji, jeho knihy vyšly ve 36 zemích. V roce 1982 mu byla udělena Státní cena SSSR. V roce 1986 se stal šéfredaktorem časopisu Znamja. Publikoval v něm dlouho zakázaná díla, hlásil se k politice glasnosti a vyzýval ke stažení sovětské armády z Afghánistánu. Angažoval se v organizaci Memorial, v roce 1993 byl jedním ze signatářů Dopisu čtyřiceti dvou na podporu politických a hospodářských reforem. V letech 1996 až 2001 byl členem rady ruského prezidenta pro kulturu.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem