Jaroslav Fryčer byl český romanista, literární kritik a teoretik, překladatel z francouzského jazyka a vysokoškolský pedagog. Narodil se v roce 1932 v Ostravě. Studia na reálném gymnáziu v Ostravě a Znojmě ukončil v Brně, kde také v roce 1951 začal studovat na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, obor francouzština a čeština. Jeho profesory na jazyky a literaturu tam byli Dušan Jeřábek a Antonín Grund a Otakar Novák . Studium ukončil získáním diplomu v roce 1956. Po ukončení studia, v letech 1956–1962 získával zkušenosti jako pedagog. Potom se vrátil na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, katedru romanistiky, kde se stal asistentem profesora Otakara Nováka, který ho zapojil do některých svých prací na připravovaném díle Slovník spisovatelů. Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko, vydaném v roce 1966. Dizertační práci L'oeuvre dramatique d'Alfred de Musset obhájil ve stejném roce 1966. Při práci na fakultě se dále tříbil jeho trvalý zájem o francouzskou literaturu konce 19. a začátku 20. století, literární žánry této éry a o vzájemné francouzsko–české kulturní vztahy v průběhu tohoto období. Založil Centre d'Études des Tendances Marginales dans le Romantisme Français. V roce 1987 se stal docentem a v roce 1991 profesorem. V období normalizace , které nebylo příznivé pro jeho specializaci, pobýval na četných zahraničních univerzitách . Po roce 1990 byl pozván, aby vyučoval jako profesor na univerzitách ve Vídni, Brestu, Dijonu, Postupimi a Paříži. V roce 1993 byl profesor Fryčer francouzskou vládou jmenován rytířem Řádu akademických palem . V letech 1994–1995 řídil katedru bohemistiky na pařížské Sorbonně a stal se členem – korespondentem Revue d'Histoire Littéraire de France, členem Societé des Études Dix–neuviémistes a Centre de Recherches Révolutionnaires et Romantiques (Clermont–Ferr...