Stav: |
Dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 508 s., [42] s. obr. příl |
Jazyky: | česky |
Edice: | Věda a život 32x |
Vydání: | 1. vyd. |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | po 23. října 2023 10:12 |
Číslo položky: | 670642 |
V poslední době dosáhla astronomie a hlavně astronautika pronikavých úspěchů. Současně rostl počet čtenářů běžné literatury a posluchačů lidových kursů, kteří však neznají nové termíny. Aby si je osvojili, vychází slovníkjmennýcha věcných hesel. Zachycuje nejdůležitější pojmy, a to i z fyziky, geofyziky, meteorologie, matematiky, chemie, biologie ad.
Josip Kleczek byl český astronom a sluneční fyzik. Napsal také řadu odborných a populárně-vědeckých publikací, např. Velkou encyklopedii vesmíru. Narodil se v severozápadní, převážně chorvatské části dnešní Bosny a Hercegoviny, koncem 20. let se jeho česká matka se synem vrátila do své rodné obce Štěpánov nad Svratkou. Roku 1949 absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově se věnoval především sluneční aktivitě, protuberancím a později i otázkám sluneční energie a energetické bilance Země. Jeho pedagogická činnost zahrnovala přednášky na Univerzitě Karlově a dalších vysokých školách v zahraničí. Napsal či se podílel na množství astronomických monografií a slovníků . Po mnoho let působil ve funkci prezidenta komise pro výuku astronomie při Mezinárodní astronomické unii , založil a po dobu dvaceti let vedl Mezinárodní školu pro mladé astronomy při UNESCO a IAU. Jako jediný byl dvakrát vyznamenán cenou Littera astronomica České astronomické společnosti: Na jeho počest byla pojmenována planetka Kleczek. Byl čestným občanem obce Štěpánov nad Svratkou.
Narozen 30. 9. 1925 v Praze, zemřel 2. 3. 2013 v Bunschotenu , prof., RNDr., DrSc., astronom a sluneční fyzik, vědecký asistent v Hvězdárně Ondřejov, vedoucí slunečního oddělení Astronomického ústavu ČSAV , prezident 10. komise Mezinárodní astronomické unie , v roce 1972 emigroval, pracoval v laboratořích firmy American Science and Engineering v Cambridgi, od roku 1977 v Laboratoři pro výzkum kosmického prostoru v Utrechtu ; věnoval se sluneční fyzice, studiu slunečních erupcí, spolupodílel se na návrhu a relalizaci prvního slunečního rentgenového teleskopu s vysokým rozlišením pro kosmickou stanici Skylab.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem