Ljuba Hermanová byla česká herečka, muzikálová a operetní zpěvačka a šansoniérka. Narodila se jako druhé dítě Anně a Janu Hugovi Herrmannovým; pokřtěna byla Luběnka. Otec byl středoškolsky vzdělaný a byl úředníkem na státní dráze ve Všetatech. Matka byla absolventkou rodinné školy v Jablonci a byla ochotnickou herečkou. V roce 1924 se rodina přestěhovala do Prahy a Ljuba Hermanová studovala na klasickém gymnáziu v Hálkově ulici na Vinohradech , ze kterého přestoupila na reálné gymnázium Minerva ve Vojtěšské ulici. Studovala francouzštinu, byla zapsána také do hodin klavíru a s divadlem začala v dětských představeních v Hudebním divadle v Nuslích . Studia na pražské konzervatoři nedokončila, už jako sedmnáctiletá začala vystupovat ve smíchovské Aréně, odtud přešla do Švandova divadla. Začínala jakožto operetní subreta v Národním divadle v Bratislavě, později zpívala v Praze v Moderní operetě , dále v Theater an der Wien ve Vídni a v divadle ve Stýblově pasáži v Praze. Pohostinsky vystupovala v Brně i v zahraničí, např. v Paříži. Ve třicátých letech 20. století již byla velice známá i populární. V roce 1934 se stala hlavní ženskou pěveckou hvězdou Osvobozeného divadla, kde si jako jediná žena zahrála a zazpívala v předscéně s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem. Již před tím se ale v roce 1932 objevila ve filmu V+W Peníze nebo život, kde zpívala společně s Hanou Vítovou evergreen Život je jen náhoda. Byla ale dost přelétavá a v žádném angažmá nikdy nevydržela dlouho, proto až do začátku druhé světové války vystupovala s hereckou společností Nového divadla Oldřicha Nového. Vzhledem k tomu, že byla poloviční Židovka , nesměla z rasových důvodů po dobu šesti let v období Protektorátu vůbec veřejně vystupovat. Podle bulvárního tisku se proslýchalo, že se zúčastnila lynčová...