Stav: |
Dobrý, označení knihovny
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 506 , 20 nečíslovaných obrazových příloh |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Zdeněk Frýbort, Jaroslav Pokorný, Adolf Felix |
Vydání: | Vydání první |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | st 10. ledna 2024 7:08 |
Číslo položky: | 728602 |
Soubor scénářů (Darmošlapové, Silnice, Cabiriiny noci, Sladký život, Osm a půl) jednoho z předních italských poválečných scénáristů a režisérů, původně neorealisty, později moralisty a kritika společenské konvence.
Darmošlapové (I Vitelloni): napsali Federico Fellini, Tullio Pinelli, Ennio Flaiano v roce 1953. Přeložil Adolf Felix.
Silnice (La Strada): napsali Federico Fellini, Tullio Pinelli za spolupráce Ennio Flaiana. Vydáno v roce 1955. Přeložil Adolf Felix.
Cabiriiny noci (La notti di Cabiria): napsali Federico Fellini, Tullio Pinelli, Ennio Flaiano v roce 1957. Přeložil Adolf Felix.
Sladký život (La Dolce vita): napsali Federico Fellini, Tullio Pinelli, Ennio Flaiano, Brunello Rondi. Vydáno v roce 1960. Přeložil Jaroslav Pokorný.
8½ (Otto e mezzo): napsali Federico Fellini, Tullio Pinelli, Ennio Flaiano, Brunello Rondi. Vydáno v roce 1963. Přeložil Zdeněk Frýbort.
Federico Fellini byl italský filmový režisér a scenárista. Je držitelem pěti Oscarů, čtyři získal za nejlepší cizojazyčný film a jednoho za celoživotní dílo . Narodil se jako nejstarší ze tří dětí, otec vyrostl na statku blízko Rimini, kde Federico trávil prázdniny. Po maturitě roku 1938 odešel do Florencie, kde se živil kreslením vtipů a karikatur. Zde také psal Příběhy Gordona Flashe pro časopis 420. Roku 1939 odešel do Říma, kde se zapsal na univerzitu, pracoval jako karikaturista a ilustrátor a příležitostně psal do několika novin. Psal také texty a skeče pro rozhlas a pravidelné sloupky pro humoristický časopis Marc´Aurelio, kde se seznámil s řadou svých pozdějších spolupracovníků. V rozhlase poznal také svoji pozdější ženu Giuliettu Masinu, kterou si v roce 1943 vzal. Po osvobození Říma americkou armádou si s několika přáteli otevřel „Funny Face Shop“, kde kreslil pro americké vojáky karikatury. Po druhé světové válce se věnoval téměř výhradně filmu. Seznámil se s režisérem Robertem Rossellinim, s nímž psal scénář pro film Řím – otevřené město , za nějž byl poprvé nominován na Oscara. Roku 1950, už jako autor 19 scénářů, natočil společně s Albertem Lattuadou svůj první film, Světla variété. Samostatný režijní debut přišel v roce 1952 s filmem Bílý šejk s Albertem Sordim v hlavní roli. O rok později natočil Darmošlapi, v niž hrála i Lída Baarová. Ale úspěch měl až roku 1954 s filmem Silnice , ve kterém hrála Giulietta Masina hlavní ženskou roli. Přes odpor Luchina Viscontiho a jeho přívrženců získal řadu ocenění v Itálii i v zahraničí, například Stříbrného lva za nejlepší režii na festivalu v Benátkách. Po neúspěchu filmu Il bidone natočil s pomocí Piera Paola Pasoliniho snímek Cabiriiny noci, který vzbudil ostrou kritiku, ale měl velký úspěch. Felliniho nejslavnější film je Sladk...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem