Knihy
Beletrie
Česká literatura
Vladislav Vančura
Obrazy z dějin národa českého

Vladislav Vančura
Obrazy z dějin národa českého : věrná vypravování o životě, skutcích válečných i duchu vzdělanosti - Díl třetí

1948 | Nakladatelství Družstevní práce

Příběhy slavných osobností českého národa začal Vladislav Vančura psát v roce 1939 se záměrem, aby v době okupace pozvedl národní sebevědomí. Knihu nepojednal jako souvislé vyprávění, ale jako stylizované příběhy slavných postav českého národa. Vyprávění začíná příchodem Slovanů a končí Přemyslem Otakarem II. Vančura n…estihl toto dílo dokončit, z původně plánovaných šesti dílů napsal jen dva. Příběhy slavných osobností českého národa začal Vladislav Vančura psát v roce 1939 se záměrem, aby v době okupace pozvedl národní sebevědomí. Knihu nepojednal jako souvislé vyprávění, ale jako stylizo…vané příběhy slavných postav českého národa. Vyprávění začíná příchodem Slovanů a končí Přemyslem Otakarem II. Vančura nestihl toto dílo dokončit, z původně plánovaných šesti dílů napsal jen dva.

Součástí souboru:

Obrazy z dějin národa českého 1947 (3sv., 343 + 79 + 317, 3. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý razítko původního majitele	Skladem pro e-shop	139 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	79
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Svolinský
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 7. 2024 9:37
Číslo položky:	918990

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora