Knihy
Historie
Pověsti a mýty
Vladislav Vančura
Obrazy z dějin národa českého

Vladislav Vančura: Obrazy z dějin národa českého

Vladislav Vančura, Milada Součková
Obrazy z dějin národa českého : věrná vypravování o životě, skutcích válečných i duchu vzdělanosti

1995 | Nakladatelství Knižní klub

Příběhy slavných osobností českého národa začal Vladislav Vančura psát v roce 1939 se záměrem, aby v době okupace pozvedl národní sebevědomí. Knihu nepojednal jako souvislé vyprávění, ale jako stylizované příběhy slavných postav českého národa. Vyprávění začíná příchodem Slovanů a končí Přemyslem Otakarem II. Vančura n…estihl toto dílo dokončit, z původně plánovaných šesti dílů napsal jen dva. Příběhy slavných osobností českého národa začal Vladislav Vančura psát v roce 1939 se záměrem, aby v době okupace pozvedl národní sebevědomí. Knihu nepojednal jako souvislé vyprávění, ale jako stylizo…vané příběhy slavných postav českého národa. Vyprávění začíná příchodem Slovanů a končí Přemyslem Otakarem II. Vančura nestihl toto dílo dokončit, z původně plánovaných šesti dílů napsal jen dva.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

jako nová, vhodná jako dárek

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem na prodejně	49 Kč
	Stav Velmi dobrý jako nová, vhodná jako dárek	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 45 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, jako nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	473
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071762032
ISBN:	9788071762034
Ilustrátor:	Mikoláš Aleš
Vydání:	Vyd. v Knižním klubu v této podobě 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 1. 2023 10:46
Číslo položky:	485378

O autorech

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora

Milada Součková

Milada Součková, též Milada Rykrová byla česká spisovatelka, lingvistka a literární teoretička. Narodila se v rodině stavebního podnikatele a majitele domu Antonína Součka a manželky Marie, rozené Horové . Po maturitě na dívčím gymnáziu Minerva, kde v té době studovala také Milena Jesenská, studovala přírodní vědy na Karlově univerzitě a promovala roku 1923 na téma "O duševním životě rostlin". V letech 1923–1924 studovala na univerzitě v Lausanne. Seznámila se se svým budoucím manželem, malířem Zdeňkem Rykrem; dne 17. června 1930 se vzali. Účastnila se uměleckého a literárního života, spolupracovala s Pražským lingvistickým kroužkem, seznámila se s Romanem Jakobsonem a za války spolupracovala s Vladislavem Vančurou na "Obrazech z dějin". Roku 1940 spáchal její muž sebevraždu. Po roce 1945 pracovala Milada Součková jako kulturní atašé československého konzulátu v New Yorku a po únoru 1948 zůstala v USA, takže doma její díla nemohla vycházet. V letech 1950–1962 přednášela českou literaturu a další slovanské obory na Harvardově univerzitě, v letech 1962–1969 na univerzitě v Chicagu a v letech 1970–1973 v Berkeley. Od roku 1963 byla knihovnicí Harvardovy univerzity a shromáždila zde patrně největší soubor české literatury mimo ČR; tomuto fondu odkázala i své úspory. Její popel byl rozptýlen na Olšanských hřbitovech v Praze. Další knihy vyšly v exilu: Literární historie a teorie: Sebrané spisy Milady Součkové, které vyšly v nakladatelství Prostor, získaly cenu Magnesia Litera 2010 za nakladatelský čin. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milada Součková na německé Wikipedii.

Více od autora