Knihy
Beletrie
Česká literatura
Vladislav Vančura
Obrazy z dějin národa českého

Vladislav Vančura, Vladislav Vančura
Obrazy z dějin národa českého : Díl 1-2

1947 | Nakladatelství Družstevní práce

Obsažené svazky:

Obrazy z dějin národa českého, věrná vypravování o životě, skutcích ... 1947 [Díl 1 (317 s., 3. vyd.)
Obrazy z dějin národa českého, věrná vypravování o životě, skutcích ... 1948 [Díl druhý (343 s., [8] s. obr. příl, 3. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

ohnuté desky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý razítko původního majitele	Skladem pro e-shop	139 Kč
	Stav Dobrý ohnuté desky	Skladem pro e-shop	119 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, ohnuté desky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	343 + 317
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Mikoláš Aleš, Karel Svolinský
Vydání:	Třetí vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 2. 2025 11:28
Číslo položky:	1143286

O autorech

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora