Otto Jírovec, Zdeněk Frankenberger, Rudolf Šrámek-Hušek, Sergej Hrabě, Jaroslav Weiser, Karel Kostroň, Bohuslav Fott, Emanuel Bartoš, Karel Vondráček, Otto Havlík, Antonín Jančařík
Klíč zvířeny ČSR/ ČSSR: Díl 1-5 (Prvoci, houby, láčkovci, červi, mechovky, měkkýši, korýši+ Třásnokřídlí, blanokřídlí, řasnokřídlí, brouci + Vzdušnicovci, stonoženky + Želvušky, jazyčnatky, klepítkatci: sekáči, pavouci, štírci, roztoči + Dvoukřídlí )

1954 | Nakladatelství Československé akademie věd

První díl obsáhlého kompendia podávajícího údaje o zvířeně našeho státu a sousedních zemí. Živočišné skupiny, stojící v popředí dnešního odborného nebo praktického zájmu, jsou opatřeny údaji o rozšíření zvířat, jejich ekologii a jinými důležitými daty. K názornosti výkladů přispívají četné obrazy a nákresy, jež jsou po…můckou pro určování. Po jazykové stránce je "Klíč" cenným přínosem tím, že uvádí české názvy pro hlavní živočišné skupiny, rody a druhy a to jednak vžitá pojmenování stará, jednak neologismy. - Dílo je určeno především studující mládeži a učitelům přírodopiscům, je však též pomůckou pro zemědělskou a lesnickou praxi a pro odbornou veřejnost. První díl obsáhlého kompendia podávajícího údaje o zvířeně našeho státu a sousedních zemí. Živočišné skupiny, stojící v popředí dnešního odborného nebo praktického zájmu, jsou opatřeny údaji o rozšíře…ní zvířat, jejich ekologii a jinými důležitými daty. K názornosti výkladů přispívají četné obrazy a nákresy, jež jsou pomůckou pro určování. Po jazykové stránce je "Klíč" cenným přínosem tím, že uvádí české názvy pro hlavní živočišné skupiny, rody a druhy a to jednak vžitá pojmenování stará, jednak neologismy. - Dílo je určeno především studující mládeži a učitelům přírodopiscům, je však též pomůckou pro zemědělskou a lesnickou praxi a pro odbornou veřejnost.

Obsažené svazky:

Klíč zvířeny ČSR, (Prvoci, houby, láčkovci, červi, mech... 1954 Díl I (538 s., 1. vyd.)
Klíč zvířeny ČSR, Třásnokřídlí, blanokřídlí, řasnokřídl... 1957 Díl 2 (746 s., 1. vyd.)
Klíč zvířeny ČSR, Vzdušnicovci, stonoženky 1959 Díl 3 (869 s., 1. vyd.)
Klíč zvířeny ČSSR, Želvušky, jazyčnatky, klepítkatci: se... 1971 Díl IV (603 s., 1. vyd.)
Klíč zvířeny ČSSR, Dvoukřídlí 1977 Díl V (373, [1], 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky, vazba povolená, desky s flíčky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý vybledlý hřbet	Skladem pro e-shop	~~549 Kč~~ 399 Kč
Stav Dobrý uvnitř razítko knihovny	Skladem pro e-shop	~~599 Kč~~ 349 Kč
Stav Dobrý bez obálky, vazba povolená, desky s flíčky	KOMPLET Skladem pro e-shop	2 399 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, vazba povolená, desky s flíčky
Poznámka:	Pátý díl má obálku
Vazba:	pevná
Počet stran:	603 + 746 + 373 + 538 + 869
Jazyk:	česky
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Studie a prameny, 13. svazek ed. 13. svazek ed. Studie a prameny. Sekce biologická, Studie a prameny. Sekce biologicko-lékařská
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 2. 2025 20:11
Číslo položky:	1141080

O autorech

Jiří Zahradník

Jiří Zahradník byl český entomolog, autor řady publikací o hmyzu, fotograf a hudebník. Byl uměleckým vedoucím souboru Collegium musicum Český ráj. Až do své smrti žil v Lomnici nad Popelkou, rodném městě, jehož je čestným občanem. Jeho bratrem je český hudební skladatel Zdeněk Zahradník.

Více od autora

Luděk J Dobroruka

RNDr. Ing. Luděk Jindřich Dobroruka, význačný český zoolog a světově uznávaný znalec především v oboru systematiky stonožek a afrických antilop, patřil k dalším výrazným osobnostem, které v letech spojily svůj osud s pražskou zoo. Narodil se 20. 10. 1933, zemřel 4. července 2004. V letech 1951 až 1956 studoval na Přírodovědecké fakultě UK, kde také obhájil doktorát. V letech 1973 až 1978 studoval Agronomickou fakultu VŠZ v Praze, kde získal titul inženýra. Zabýval se zvláště systematickou zoologií bezobratlých živočichů i obratlovců a později rovněž etologií. Původně se věnoval studiu stonožek a stonožek , a to nejen v evropském, ale i světovém měřítku. Zabýval se výzkumem stonožek Mohelské stepi, stonožek Olomouckého kraje a dalších oblastí Československé republiky. Popsal řadu druhů stonožek ze sběrů z tehdejšího Belgického Konga, z Batumi a Tbilisi, Čadu, Formózy, ze střední Afriky, Iráku, Řecka, Kréty, Brazílie a dalších zemí. Určoval stonožky pro mnohá světová muzea. Rovněž se zabýval studiem pavouků čeledi skákavkovitých z Řecka, Indie a dalších zemí. Podílel se na publikaci Klíč zvířeny ČSR z roku 1959, kde zpracoval drobnušky třídy stonožkovců. V roce 1961 vydal publikaci „Hundertfüssler “ v ediční řadě Die Neue Brehm-Bücherei. O stonožkách a stonoženkách publikoval desítky drobnějších vědeckých prací. V roce 1956, po ukončení vysokoškolských studií na Přírodovědecké fakultě UK, krátký čas pracoval v Národním muzeu v Praze v oddělení bezobratlých a téhož roku pak nastoupil jako asistent – kurátor do pražské zoologické zahrady. V Zoo Praha působil především na úseku kopytníků, nejprve od roku 1956 do roku 1972 a pak po přerušení opět v letech 1975 až 1982. Věnoval se studiu kopytníků, ale také primátů i dalších skupin savců, a zvláště pak systematice levhartů. O levhartech publikoval v letech 1962 až 1972 řadu vědeckých prací, například v Zeischrift für Säugetierkunde, Der Zoologischer G...

Více od autora