Vladimír Balthasar, Zdeněk Bouček, Josef Kratochvíl
Klíč zvířeny ČSR : Třásnokřídlí, blanokřídlí, řasnokřídlí, brouci - Díl 2

1957 | Nakladatelství ČSAV

Druhý díl Klíče začíná se zpracováním suchozemských skupin bezobratlých a obratlovců. Obě početné skupiny mají u nás velký význam i s hlediska hospodářského. Největší část díla zabírá řád blanokřídlých , pak řády třásnokřídlých , řasnokřídlých a řád brouků . Druhý díl Klíče začíná se zpracováním suchozemských skupin bezobratlých a obratlovců. Obě početné skupiny mají u nás velký význam i s hlediska hospodářského. Největší část díla zabírá řád blanokřídlý…ch , pak řády třásnokřídlých , řasnokřídlých a řád brouků .

Stav

Dobrý

zašlé desky, razítka z knihovny

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky, razítka z knihovny
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	746
Jazyk:	česky
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Studie a prameny
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 1. 2024 10:1
Číslo položky:	738289

O autorech

Vladimír Balthasar

Vladimír Balthasar byl významný český přírodovědec, ornitolog, doktor přírodních věd, entomolog zabývající se řády coleoptera a hymenoptera. Byl všestranně založený intelektuál, který během své kariéry dosáhl významných ocenění a uznání mezi uměleckou a vědeckou elitou české meziválečné společnosti, později i ve vědeckých kruzích společnosti poválečné. Narodil se 21. 6. 1897 v Praze a po absolvování gymnázia nastoupil vojenskou službu spojenou s delším pobytem ve Vídni. Tam se seznamuje s vídeňskou operní scénou a na základě toho se rozhodne studovat hudební vědy. Po skončení první světové války se zapisuje na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity a začíná studovat obor hudební věda – estetika – filozofie. Usilovně studuje a už roku 1920 obhajuje dizertační práci na téma Dějiny koncertního života v Praze a je „sub auspiciis“ promovaný na doktora filozofie. Ve studiu však pokračuje a externě si rozšiřuje svůj obor o dějiny umění. V té době však nenašel odborné místo odpovídající jeho vzdělání, a tak nastupuje jako redaktor Tiskového odboru ministerské rady do redakce novin Československá republika, od března 1923 přijímá místo odpovědného redaktora časopisu Československé noviny, kde pracuje až do konce ledna 1924. Od roku 1921 spolupracuje mj. s hudebním vydavatelstvím Mojmíra Urbánka v Praze, kde publikuje samostatné práce, ale i články v časopise Dalibor, kde je od roku 1922 odpovědným redaktorem. V té době se přátelí s významnými osobnostmi, jako například: Josef Suk, Bohuslav Martinů nebo Viktor Stretti. Osobitou zmínku si zaslouží Balthasarova činnost jako historika umění. Svoji pozornost věnoval především malířství, a to nejen českému a slovenskému, ale i evropskému a nejen současnému, ale i minulému. Napsal víc jak 90 prací, recenzí, postřehů a kritik, převážně v pražských novinách Československé noviny. Pozoruhodné jsou například jeho práce o L. Kubovi , P. Hoogo...

Více od autora