Jaromír Neumann
Itálie : Díl 1-2

1978 | Nakladatelství Odeon

V novém vydání uměleckohistorické publikace, která názorným způsobem seznamuje s minulostí italského umění, připojil autor drobnější věcné doplňky a provedl jazykové a stylistické opravy. Podstatně pozměnil a rozsířil obrazovou část, což si vynutilo rozdělení publikace do dvou svazků. První díl zahrnuje umělecké památk…y Říma, Neapole a Pompejí. Druhý díl zahrnuje umělecké památky Toskánska, Florencie, Padovy a Benátek. V novém vydání uměleckohistorické publikace, která názorným způsobem seznamuje s minulostí italského umění, připojil autor drobnější věcné doplňky a provedl jazykové a stylistické opravy. Podstatně po…změnil a rozsířil obrazovou část, což si vynutilo rozdělení publikace do dvou svazků. První díl zahrnuje umělecké památky Říma, Neapole a Pompejí. Druhý díl zahrnuje umělecké památky Toskánska, Florencie, Padovy a Benátek.

Obsažené svazky:

Itálie, z cesty za uměním 1978 I (313 s., 2. vyd.)
Itálie, z cesty za uměním 1979 II (439 s., 2. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	89 Kč
	Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	79 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	313 + 439
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jan Šplíchal
Vydání:	2., rev. a dopl. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 9. 2025 14:53
Číslo položky:	1376319

O autorovi

Jaromír Neumann

Jaromír Neumann byl český historik umění a pedagog, specializující se převážně na barokní umění, člen korespondent ČSAV. Po maturitě na reálném gymnáziu ve Vysokém Mýtě studoval od roku 1945 na FF UK v Praze dějiny umění u profesora Antonína Matějčka, docenta Jana Květa a estetiku u profesora Jana Mukařovského. Doktorát složil roku 1949 a roku 1951 se habilitoval. Do roku 1970 a externě také později přednášel na FF UK dějiny umění. Jeho manželka byla redaktorkou nakladatelství Odeon. V letech 1960-1970 byl též ředitelem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. Po únoru 1948 se projevoval jako militantní marxista a zničil kariéru dvou prominentních historiků umění. Prof. Václav Mencl musel odejít z Prahy a ztratil na deset let možnost přednášet na Univerzitě, prof. Josefu Cibulkovi na údajný Neumannův podnět odebrali profesuru, musel odejít ze všech vědeckých a pedagogických funkcí a zprvu nedostal ani důchod. V padesátých letech Neumann zastával pozice velmi striktně marxisticky pojatých dějin umění. Později své marxistické postoje značně zmírnil. Velké uznání i mezinárodní ohlas získal svými objevy zapomenutých děl velikánů evropské malby v obrazárně Pražského hradu v šedesátých letech. Práce o těchto objevech publikoval i v zahraničí. V období tzv. pražského jara zastával reformní kurs a začal pohlížet na své minulé postoje kriticky, za což byl v průběhu normalizace postižen. S výjimkou několika výstavních katalogů nemohl publikovat nové práce , ztratil možnost přednášet na univerzitě i pracovat v akademii věd. , Už připravená sazba knihy o M. L. Willmannovi a J. K. Liškovi byla roku 1971 rozmetána. Po vynuceném odchodu z univerzity i akademie věd pracoval jako odborný pracovník pražské Národní galerie. Pro zahraniční cesty podepsal pod nátlakem StB spolupráci pod reg. číslem 20795 a kr...

Více od autora