Všichni Autoři a témata

Augustín Húska, (1)

Augustin Hubka (1)

Autor prací z oboru práva a branné politiky.

Augustin Hoffmann (1)

Narozen 13. 9. 1872 v Praze, zemřel v říjnu 1949 v Novém Bydžově . Doc., MUDr., plicní lékař, městský školní lékař v Praze, ředitel Studentského zdravotního ústavu.

Augustin Hebelka (1)

Překladatel z angličtiny.

Augustin Gomez-Arcos (1)

Augustin Frána (1)

Narozen 28.8.1882 v Hrádku u Sušice, zemřel 17.2.1932 v Praze. Literatura o daních.

Augustin Filon (1)

Francouzský profesor rétoriky, spisovatel, autor románů, povídek, literárních a historických studií.

Augustin Drobílek (1)

Člen dokumentační komise Ústřední rady Svazu PTP, spoluautor vzpomínkové publikace.

Augustin Ditl (1)

Narozen 13.6.1905 v Josefově, zemřel 29.5.1980. RNDr., odborník sdělovací techniky, spisy z oboru.

Augustin Devoile (1)

Augustin Charvát (1)

Augustin Charvát byl československý voják a stíhací pilot sloužící za první světové války ve francouzském letectvu. Během války mu byl uznán 1 jistý a 2 pravděpodobné sestřely nepřátelských letadel. V listopadu 1914 se přihlásil do francouzské Cizinecké legie a odjel na frontu jako příslušník roty „Nazdar“. Během rekonvalescence po zranění se roku 1916 přihlásil k letectvu a po absolvování pilotního výcviku byl přidělen k průzkumné letce F 58 jako pilot doprovodné stíhačky Nieuport XI. Po dalším zranění nastoupil v září 1917 ke stíhací letce N 315 vybavené nejprve Nieuporty 17, 21, 24, a 27, a později SPADy S.VII a S.XIII. Zde dosáhl jednoho jistého a dvou pravděpodobných sestřelů a 20. října 1917 se podílel na útoku na německou vzducholoď L 50. Dosáhl hodnosti adjudant a po skončení války byl v roce 1919 československými ozbrojenými silami přejat v hodnosti poručíka letectva. Po válce se vrátil do Československa, kde zastával různé funkce v armádním letectvu . Postupně dosáhl hodnosti plukovníka a postavení velitele leteckého pluku č. 1. V tomto období také reprezentoval Československo na I. ročníku Mezinárodního leteckého meetingu v Curychu v roce 1922, a během jeho druhého ročníku v roce 1927 působil jako jeden z rozhodčích. Jeho celoživotní láska k létání se mu stala osudnou 19. září roku 1931, kdy v mlze nad Českomoravskou vrchovinou během přeletu z Olomouce do Hradce Králové ztratil orientaci a při pokusu nouzově přistát u obce Útěchov u Moravské Třebové jím pilotovaný Letov Š-16.27 narazil do příkrého svahu. Následující den zraněním podlehl. Na místě havárie byl postaven pomník.

Augustín Bohunický (1)

Augustin Berthe (1)

Augustin Bartík (1)

Spoluautor cestopisu o Ekvádoru.

Augustin Antonín Machalka (1)

Narozen 14. 9. 1906, zemřel 3. 1. 1996. Římskokatolický kněz, opat premonstrátského kláštera v Nové Říši.

Auguste-Jean Baptiste Defauconpret (1)

Auguste-Frédéric-Louis Wiesse de Marmont (1)

Francouzský maršál.

Auguste Vacquerie (1)

Francouzský spisovatel, novinář, dramaturg a fotograf, redaktor listu Rappel.

Auguste le Châtelain (1)

Auguste Le Breton (1)

Auguste le Breton je pseudonym francouzského spisovatele Auguste Montforta, jenž se narodil v Lesnevenu. Jeho otec, akrobat a klaun, byl zabit počátkem I. světové války a matka odložila Augusta do siročince, odkud několikrát utekl. Ve čtrnácti letech již pracoval jako dělník a také navázal kontakty s podsvětím. Během II. světové války se účastnil ilegálního odboje, za což získal vyznamenání Kříž za zásluhy. Publikovat začal ve čtyřicátých letech a napsal kolem 80 románů převážně detektivního žánru, z nichž několik se stalo náměty pro filmy.

Auguste Lazar (1)

Rakouská spisovatelka, autorka knih pro děti, působila v Německu a ve Velké Británii.

Auguste Filon (1)

Auguste comte de Villiers de L'Isle-Adam (2)

Augusta; Fossová-Heindelová, (1)

Augusta Stephenson (1)

Augusta Šenoy (1)

August William Derleth (1)

Americký spisovatel a vydavatel. Autor antologií, historických a detektivních próz a hororů.

August Wilkoński (1)

Polský spisovatel, humorista a literární kritik.

August Vermeylen (1)

Narodil sa 12.mája 1872 v Bruseli. Bol belgický spisovateľ a kritik. V roku 1893 založil literárny magazín \"Van Nu en Straks\". Vyštudoval históriu na Slobodnej univerzite v Bruseli, neskôr na nej pôsobil ako profesor literatúry a dejín umenia. Zomrel 10.januára 1945 v Uccle.

August Van Cauwelaert (1)

Belgický básník, právník.

August Tiemann (1)

August Theodor Christ (1)

Rakouský klasický filolog, středoškolský učitel.

August Schulz (1)

Německý hudební skladatel a kapelník, též hudební editor.

August Scholtis (1)

August Scholtis, pseudonym Alexander Bogen – 26. dubna 1969 Berlín) byl německý spisovatel, publicista a překladatel. Narodil se 7. srpna 1901 v rodině Fritze Scholtise a Valesky Scholtisové, rozené Dudové. Otec byl navíc včelař a pekař, a vynikal i jako vesnický muzikant. Po ukončení obecné školy se August chtěl vyučit zedníkem, ale náhoda mu pomohla získat místo písaře v kanceláři Karla Maxe Lichnovského v Chuchelné. V blízkosti tohoto bývalého císařského velvyslance v Německu se naučil psát na stroji, německy, osvojil si politickou rozvážnost. Po připojení Hlučínska k Československu pracoval jako úředník správy skladů zboží a městských zařízení. V roce 1920 při plebiscitu hlasoval, aby celé Horní Slezsko zůstalo při Německu. V roce 1922 zvolil jako jediný člen rodiny německou státní příslušnost a odešel do pruského Slezska. Ve dvacátých letech začal poprvé psát do novin, jeho skromná novinářská kariéra však brzy ztroskotala. V roce 1927 napsal první novelu, se kterou vyhrál první cenu v soutěži Vratislavského rozhlasu. Novela se jmenovala Posmrtná vzpomínka a rozehrála jako téma Bolatice. Po tomto úspěchu toužil stát se spisovatelem a po krátké zastávce v Praze, kde se kontaktoval s Karlem Čapkem, odešel v roce 1930 do Berlína, který se mu stal domovem až do jeho smrti. Po několikaletém strádání se mu podařilo v roce 1932 vydat román Východní vítr. V románu Scholtis poukazoval na vytlačování bohaté smíšené kultury jeho domova z německé, polské i české Ostravy. Tento román posléze ovlivnil i německého spisovatele Güntera Grasse. S nástupem Třetí říše přišel pro Scholtise zákaz psát, protože odmítl vstoupit do Říšské literární komory . Přesto se mu podařilo v letech 1935 až 1940 vydat čtyři romány Baba a její děti, Letec Jaś, Železárny a Moravská svatba, ve kterých se zabýval tematikou domova na východě. Během 2. světové války působil ...

August Sauer (1)

Narozen 12. 10. 1855 ve Vídni, zemřel 17. 9. 1926 v Praze. Rakouský germanista, literární historik, působil jako profesor ve Vídni, Lvově, Štýrském Hradci a v letech 1886-1926 v Praze.

August Rothpletz (1)

August Rohling (1)

August Rohling byl poslancem na říšské radě ve Vídni, katolickým teologem, vysokoškolským profesorem, jedním z předních antisemitů v habsburském Rakousku. Rohling se narodil v městě Neunkirchen ve Vestfálsku, které bylo tehdy součástí pruského Hannoverska. Teologii vystudoval v Münsteru, poté absolvoval studijní pobyty v Paříži a Bruselu. Na kněze byl vysvěcen v roce 1863. V roce 1867 se v saské Jeně habilitoval pro obor Starý a Nový zákon. Poté vyučoval na univerzitě v domovském Münsteru a v roce 1871 vydal první zásadní antisemitský spis Židé podle talmudu, kterým si získal respekt v antižidovsky naladěných evropských kruzích. V roce 1874 pak obdržel profesuru na univerzitě v Milwaukee ve Wisconsinu v USA. Po návratu ze Spojených států nalezl od roku 1877 nové působiště v habsburském mocnářství v Praze. Na pražské německé univerzitě působil jako profesor biblistiky a semitské filologie. Stal se kanovníkem kolegiální kapituly Všech svatých na Hradě pražském. V Rakousku vedl řadu soudních, veřejných i akademických sporů včetně jeho aktivní úlohy v Tiszaeslarzském procesu či v tzv. Hilsnerově aféře. V roce 1902 byl Rohling penzionován a odešel do Gorice v dnešním Slovinsku. Po rozpadu starého Rakouska odešel z Vídně do Salcburku, kde v roce 1931 v 92 letech zemřel. K nejznámějším dílům Rohlinga patří „Talmudjude“ vydal i práce „Katechismus 19. století pro židy a protestanty“, „Franz Delitsch a židovská otázka“, „Pět dopisů o talmudismu a židovském krevním rituálu“ apod. Vedle spisovatelské práce zasahoval do řady veřejně známých kauz, vedl spory se známými osobnostmi např. protestantským teologem Franzem Delitzschem, s rabínem a poslancem na říšské radě Josefem Samuelem Blochem, který jej usvědčoval z faktografických chyb, úmyslných i neúmyslných omylů apod. Byl jedním z těch, kteří nejvíce šířili mýtus o krevní pověře a rituálních vraždách apod. Velice často útočil proti vídeňským libe...

August Nathanael Böhner (1)

Německý teolog a spisovatel, činný ve Švýcarsku.

August Mälk (1)

Estonský prozaik a dramatik.

August Liebmann Mayer (1)

Německý historik umění, konzervátor.

August Lewald (1)

Německý spisovatel, režisér a herec.

August Leopold Stöhr (1)

Narozen 1764, zemřel 1841. Německy píšící farář, historiograf, autor praci o Karlových Varech.

August Lange (1)

August Karl Stöger (1)

Rakouský spisovatel, učitel.

August K Stadler (1)

August Jakobson (1)

Velmi problematická osobnost estonské literatury. Jakobson poté, co nedokončil studium ekonomie, respektivemedicíny na univerzitě v Tartu, začal pracovat jako nakladatelský redaktor. Především se ale coby autor stal jedním z průkopníků estonského naturalismu. Významné literární ocenění získal již za svůj debut z roku 1927, dvojdílný román Osada Ubohých Hříšníků. Vydával roszáhlé, zpravidla několikadílné ságy ostře reflektující současný život. Stal se výraznou postavou na literární scéně a roku 1939 dokonce předsedou estonského svazu spisovatelů. Po okupaci Estonska Sovětským svazem se ovšem velmi pružně přidal na stranu tvrdého stalinismu a coby vysoce postavený politik i kulturní činitel se staral o více než přísný cenzurní dohled nad estonskou společností. Ovládl tak například estonské divadlo, když se po válce jeho oblíbeným žánrem stalo drama.

August Horislav Krčméry (1)

Slovenský kněz a sběratel národních písní.

August Hinrichs (1)

Německý dramatik.

August Heisenberg (1)

Německý profesor klasické filologie, byzantolog.

August Hahn (1)

Autor rolových her a science fiction a fantasy literatury.

August Hahn (1)

Německý teolog a vysokoškolský učitel.

August Gottlieb Meißner (1)

August Gaber (1)

Německý umělec a dřevorytec.

August Förster (1)

Německý lékař, patolog, anatom.

August Corbet (1)

August Clarke (1)

August Blanche (1)

Švédský spisovatel a dramatik, politik a publicista.

August Bebel (1)

Ferdinand August Bebel byl německý politik, spisovatel a marxistický filosof. Začínal jako prostý dělník. Zpočátku se angažoval v katolických dělnických spolcích a bojoval proti socialismu. Pak ho však do řad levice přivedly texty Ferdinanda Lassalla a osobní vliv Wilhelma Liebknechta. Byl zakladatelem a třetím předsedou Sociálnědemokratické strany Německa . Jako poslanec severoněmeckého parlamentu a posléze Reichstagu proslul svým odporem proti prusko-francouzské válce, obsazení Alsasko-Lotrinska i proti německé koloniální politice v Africe, kterou označoval za bestiální. Jako jeden z prvních upozorňoval na nebezpečí německého rasismu a antisemitismu . Byl též originálním feministickým autorem, ve své knize Die Frau und der Sozialismus zaútočil na institut manželství. V Berlíně je po něm dnes pojmenováno náměstí Bebelplatz.

Augstenová Tatjana (1)

Auerbacher Inge (1)