138421–138480 z 143539 Autoři
Augustin Hoffmann (1)
Narozen 13. 9. 1872 v Praze, zemřel v říjnu 1949 v Novém Bydžově . Doc., MUDr., plicní lékař, městský školní lékař v Praze, ředitel Studentského zdravotního ústavu.
Více od autora
Augustin Frána (1)
Narozen 28.8.1882 v Hrádku u Sušice, zemřel 17.2.1932 v Praze. Literatura o daních.
Více od autora
Augustin Filon (1)
Francouzský profesor rétoriky, spisovatel, autor románů, povídek, literárních a historických studií.
Více od autora
Augustin Drobílek (1)
Člen dokumentační komise Ústřední rady Svazu PTP, spoluautor vzpomínkové publikace.
Více od autora
Augustin Ditl (1)
Narozen 13.6.1905 v Josefově, zemřel 29.5.1980. RNDr., odborník sdělovací techniky, spisy z oboru.
Více od autora
Augustin Charvát (1)
Augustin Charvát byl československý voják a stíhací pilot sloužící za první světové války ve francouzském letectvu. Během války mu byl uznán 1 jistý a 2 pravděpodobné sestřely nepřátelských letadel. V listopadu 1914 se přihlásil do francouzské Cizinecké legie a odjel na frontu jako příslušník roty „Nazdar“. Během rekonvalescence po zranění se roku 1916 přihlásil k letectvu a po absolvování pilotního výcviku byl přidělen k průzkumné letce F 58 jako pilot doprovodné stíhačky Nieuport XI. Po dalším zranění nastoupil v září 1917 ke stíhací letce N 315 vybavené nejprve Nieuporty 17, 21, 24, a 27, a později SPADy S.VII a S.XIII. Zde dosáhl jednoho jistého a dvou pravděpodobných sestřelů a 20. října 1917 se podílel na útoku na německou vzducholoď L 50. Dosáhl hodnosti adjudant a po skončení války byl v roce 1919 československými ozbrojenými silami přejat v hodnosti poručíka letectva. Po válce se vrátil do Československa, kde zastával různé funkce v armádním letectvu . Postupně dosáhl hodnosti plukovníka a postavení velitele leteckého pluku č. 1. V tomto období také reprezentoval Československo na I. ročníku Mezinárodního leteckého meetingu v Curychu v roce 1922, a během jeho druhého ročníku v roce 1927 působil jako jeden z rozhodčích. Jeho celoživotní láska k létání se mu stala osudnou 19. září roku 1931, kdy v mlze nad Českomoravskou vrchovinou během přeletu z Olomouce do Hradce Králové ztratil orientaci a při pokusu nouzově přistát u obce Útěchov u Moravské Třebové jím pilotovaný Letov Š-16.27 narazil do příkrého svahu. Následující den zraněním podlehl. Na místě havárie byl postaven pomník.
Více od autora
Augustin Antonín Machalka (1)
Narozen 14. 9. 1906, zemřel 3. 1. 1996. Římskokatolický kněz, opat premonstrátského kláštera v Nové Říši.
Více od autora
Auguste Vacquerie (1)
Francouzský spisovatel, novinář, dramaturg a fotograf, redaktor listu Rappel.
Více od autora
Auguste Le Breton (1)
Auguste le Breton je pseudonym francouzského spisovatele Auguste Montforta, jenž se narodil v Lesnevenu. Jeho otec, akrobat a klaun, byl zabit počátkem I. světové války a matka odložila Augusta do siročince, odkud několikrát utekl. Ve čtrnácti letech již pracoval jako dělník a také navázal kontakty s podsvětím. Během II. světové války se účastnil ilegálního odboje, za což získal vyznamenání Kříž za zásluhy. Publikovat začal ve čtyřicátých letech a napsal kolem 80 románů převážně detektivního žánru, z nichž několik se stalo náměty pro filmy.
Více od autora
Auguste Lazar (1)
Rakouská spisovatelka, autorka knih pro děti, působila v Německu a ve Velké Británii.
Více od autora
August William Derleth (1)
Americký spisovatel a vydavatel. Autor antologií, historických a detektivních próz a hororů.
Více od autora
August Vermeylen (1)
Narodil sa 12.mája 1872 v Bruseli. Bol belgický spisovateľ a kritik. V roku 1893 založil literárny magazín \"Van Nu en Straks\". Vyštudoval históriu na Slobodnej univerzite v Bruseli, neskôr na nej pôsobil ako profesor literatúry a dejín umenia. Zomrel 10.januára 1945 v Uccle.
Více od autora
August Scholtis (1)
August Scholtis, pseudonym Alexander Bogen – 26. dubna 1969 Berlín) byl německý spisovatel, publicista a překladatel. Narodil se 7. srpna 1901 v rodině Fritze Scholtise a Valesky Scholtisové, rozené Dudové. Otec byl navíc včelař a pekař, a vynikal i jako vesnický muzikant. Po ukončení obecné školy se August chtěl vyučit zedníkem, ale náhoda mu pomohla získat místo písaře v kanceláři Karla Maxe Lichnovského v Chuchelné. V blízkosti tohoto bývalého císařského velvyslance v Německu se naučil psát na stroji, německy, osvojil si politickou rozvážnost. Po připojení Hlučínska k Československu pracoval jako úředník správy skladů zboží a městských zařízení. V roce 1920 při plebiscitu hlasoval, aby celé Horní Slezsko zůstalo při Německu. V roce 1922 zvolil jako jediný člen rodiny německou státní příslušnost a odešel do pruského Slezska. Ve dvacátých letech začal poprvé psát do novin, jeho skromná novinářská kariéra však brzy ztroskotala. V roce 1927 napsal první novelu, se kterou vyhrál první cenu v soutěži Vratislavského rozhlasu. Novela se jmenovala Posmrtná vzpomínka a rozehrála jako téma Bolatice. Po tomto úspěchu toužil stát se spisovatelem a po krátké zastávce v Praze, kde se kontaktoval s Karlem Čapkem, odešel v roce 1930 do Berlína, který se mu stal domovem až do jeho smrti. Po několikaletém strádání se mu podařilo v roce 1932 vydat román Východní vítr. V románu Scholtis poukazoval na vytlačování bohaté smíšené kultury jeho domova z německé, polské i české Ostravy. Tento román posléze ovlivnil i německého spisovatele Güntera Grasse. S nástupem Třetí říše přišel pro Scholtise zákaz psát, protože odmítl vstoupit do Říšské literární komory . Přesto se mu podařilo v letech 1935 až 1940 vydat čtyři romány Baba a její děti, Letec Jaś, Železárny a Moravská svatba, ve kterých se zabýval tematikou domova na východě. Během 2. světové války působil ...
Více od autora
August Sauer (1)
Narozen 12. 10. 1855 ve Vídni, zemřel 17. 9. 1926 v Praze. Rakouský germanista, literární historik, působil jako profesor ve Vídni, Lvově, Štýrském Hradci a v letech 1886-1926 v Praze.
Více od autora
August Rohling (1)
August Rohling byl poslancem na říšské radě ve Vídni, katolickým teologem, vysokoškolským profesorem, jedním z předních antisemitů v habsburském Rakousku. Rohling se narodil v městě Neunkirchen ve Vestfálsku, které bylo tehdy součástí pruského Hannoverska. Teologii vystudoval v Münsteru, poté absolvoval studijní pobyty v Paříži a Bruselu. Na kněze byl vysvěcen v roce 1863. V roce 1867 se v saské Jeně habilitoval pro obor Starý a Nový zákon. Poté vyučoval na univerzitě v domovském Münsteru a v roce 1871 vydal první zásadní antisemitský spis Židé podle talmudu, kterým si získal respekt v antižidovsky naladěných evropských kruzích. V roce 1874 pak obdržel profesuru na univerzitě v Milwaukee ve Wisconsinu v USA. Po návratu ze Spojených států nalezl od roku 1877 nové působiště v habsburském mocnářství v Praze. Na pražské německé univerzitě působil jako profesor biblistiky a semitské filologie. Stal se kanovníkem kolegiální kapituly Všech svatých na Hradě pražském. V Rakousku vedl řadu soudních, veřejných i akademických sporů včetně jeho aktivní úlohy v Tiszaeslarzském procesu či v tzv. Hilsnerově aféře. V roce 1902 byl Rohling penzionován a odešel do Gorice v dnešním Slovinsku. Po rozpadu starého Rakouska odešel z Vídně do Salcburku, kde v roce 1931 v 92 letech zemřel. K nejznámějším dílům Rohlinga patří „Talmudjude“ vydal i práce „Katechismus 19. století pro židy a protestanty“, „Franz Delitsch a židovská otázka“, „Pět dopisů o talmudismu a židovském krevním rituálu“ apod. Vedle spisovatelské práce zasahoval do řady veřejně známých kauz, vedl spory se známými osobnostmi např. protestantským teologem Franzem Delitzschem, s rabínem a poslancem na říšské radě Josefem Samuelem Blochem, který jej usvědčoval z faktografických chyb, úmyslných i neúmyslných omylů apod. Byl jedním z těch, kteří nejvíce šířili mýtus o krevní pověře a rituálních vraždách apod. Velice často útočil proti vídeňským libe...
Více od autora
August Leopold Stöhr (1)
Narozen 1764, zemřel 1841. Německy píšící farář, historiograf, autor praci o Karlových Varech.
Více od autora
August Jakobson (1)
Velmi problematická osobnost estonské literatury. Jakobson poté, co nedokončil studium ekonomie, respektivemedicíny na univerzitě v Tartu, začal pracovat jako nakladatelský redaktor. Především se ale coby autor stal jedním z průkopníků estonského naturalismu. Významné literární ocenění získal již za svůj debut z roku 1927, dvojdílný román Osada Ubohých Hříšníků. Vydával roszáhlé, zpravidla několikadílné ságy ostře reflektující současný život. Stal se výraznou postavou na literární scéně a roku 1939 dokonce předsedou estonského svazu spisovatelů. Po okupaci Estonska Sovětským svazem se ovšem velmi pružně přidal na stranu tvrdého stalinismu a coby vysoce postavený politik i kulturní činitel se staral o více než přísný cenzurní dohled nad estonskou společností. Ovládl tak například estonské divadlo, když se po válce jeho oblíbeným žánrem stalo drama.
Více od autora
August Bebel (1)
Ferdinand August Bebel byl německý politik, spisovatel a marxistický filosof. Začínal jako prostý dělník. Zpočátku se angažoval v katolických dělnických spolcích a bojoval proti socialismu. Pak ho však do řad levice přivedly texty Ferdinanda Lassalla a osobní vliv Wilhelma Liebknechta. Byl zakladatelem a třetím předsedou Sociálnědemokratické strany Německa . Jako poslanec severoněmeckého parlamentu a posléze Reichstagu proslul svým odporem proti prusko-francouzské válce, obsazení Alsasko-Lotrinska i proti německé koloniální politice v Africe, kterou označoval za bestiální. Jako jeden z prvních upozorňoval na nebezpečí německého rasismu a antisemitismu . Byl též originálním feministickým autorem, ve své knize Die Frau und der Sozialismus zaútočil na institut manželství. V Berlíně je po něm dnes pojmenováno náměstí Bebelplatz.
Více od autora