Věra Wajsarová je česká zpěvačka a kytaristka, která interpretuje především šansony. Absolvovala studium hudebně-dramatického oboru na Pražské konzervatoři jako posluchačka Jaroslavy Adamové, Hany Hegerové, Jiřího Holého, Lubomíra Lipského a dalších. V letech 1972–74 byla angažována v Krušnohorském divadle v Teplicích, od roku 1975 působila v Divadle ABC. Téhož roku přešla do svobodného povolání a začala se věnovat zpěvu. V letech 1976–82 spolupracovala ještě pod dívčím jménem Věra Mazánková se zpěvákem Petrem Novákem a s doprovodnou skupinou George and Beatovens. S nimi nahrála desku Kráska a zvíře , Co je to láska a Sladké trápení. V roce 1980 spolupracovala rovněž s Hanou Hegerovou. V letech 1981 a 1985 se zúčastnila finále soutěžního festivalu Bratislavská lyra. Roku 1982 zahájila vlastní sólovou dráhu a sestavila doprovodné duo Minimum, v němž hráli její manžel Oldřich Wajsar a Jiří Koptík ; oba pro ni rovněž komponovali nové skladby. Wajsarová nahrála četné písně pro rozhlas; v Československé televizi vystoupila v samostatném pořadu v rámci cyklu pořadů Hudební studio M, účinkovala v pořadech Televizní klub mladých, dále zpívala v televizní inscenaci režisérky Evy Sadkové Zaslepení a ve filmu Věry Chytilové Kalamita . V roce 1984 vydala své první samostatné album Země Delfínie. Většina jejích písní, při jejichž podání se doprovází na kytaru, jsou skladby šansonového typu. Její repertoár je složen téměř výhradně z písní českých skladatelů, zejména Zdeňka Nedvěda, Daniela Dobiáše a Oldřicha Wajsara. Wajsarová si vybírala náročně texty z tvorby Guillaume Apollinaira, Pavla Kopty, Jacquese Préverta, Novelly Matvejevové, Jany Štroblové, Pavla Vrby a Jiřího Žáčka; většinu repertoáru představují zhudebněné básně. Na počátku devadesátých let se vzdálila z veřejné scény a věnovala se dabingu. V...

Minimum je matematická funkce, jejíž funkční hodnota představuje nejnižší hodnotu ze všech vstupních parametrů. Funkce provádí porovnání jednotlivých parametrů a výsledkem je hodnota toho parametru, který se při porovnání se všemi ostatními jeví jako nejnižší. Proto má použití funkce minimum smysl pouze tam, kde je definována funkce porovnání. Hledání minima resp. maxima funkce je základní úlohou optimalizace v matematice. minimum funkce f  : M → R na množině M je bod y ∈ M takový, že f ≤ f pro všechna x ∈ M. Lokální minimum funkce f  : M → R na množině M je bod y ∈ M, pro něhož existuje d > 0 takové, že všechny body x ∈ M vzdálené od y nejvýše d splňují nerovnost f ≤ f . Obrázek: