Ludwig van Beethoven byl klíčovou postavou na přechodu mezi klasicismem a romantismem v západní umělecké hudbě. Narodil se 16. prosince 1770 v německém Bonnu, hudební nadání projevil již v raném věku a zpočátku ho učil jeho otec Johann van Beethoven. Později studoval u Christiana Gottloba Neefeho, který mu ve dvanácti letech pomohl vydat první skladbu. Ve svých dvaceti letech se Beethoven přestěhoval do Vídně, kde studoval u Josepha Haydna a získal si pověst klavírního virtuosa.

Friedrich Gulda byl rakouský klavírista a skladatel. Friedrich Gulda se narodil 16. května 1930 ve Vídni v rodině učitele. Na klavír začal hrát v sedmi letech. Jeho prvním učitelem byl Felix Pazofsky. Od roku 1942 studoval na Vídeňské hudební akademii hru na klavír a hudební teorii u Bruno Seidlhofera a Josepha Marxe. V 16 letech získal první cenu na mezinárodní soutěži v Ženevě a zahájil koncertní turné po světě. Z Vídně pocházeli další dva vynikající klavíristé té doby: Jörg Demus a Paul Badura-Skoda. Vysloužili si název „Vídeňská trojka“. Gulda proslul zejména jako interpret děl Ludwiga van Beethovena, ale na svých koncertech uváděl i skladby Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta, Franze Schuberta, Fryderyka Chopina, Claude Debussyho a Maurice Ravela. Od roku 1950 se začal zajímat o jazz. Napsal několik písní a instrumentálních skladeb a na svých koncertech kombinoval jazz s klasickou hudbou. Zkomponoval Preludium a fugu pro klavír, jejíž téma připomínalo swingovou skladbu, a další skladby na pomezí jazzu a vážné hudby. V roce 1982 se spojil s jazzovým klavíristou Chickem Coreou a vytvořili živou nahrávku The Meeting. Pro violoncellistu Heinricha Schiffa složil koncert pro violoncello a žesťový orchestr. Roku 1967 zhudebnil některé ze Šibeničních písní Christiana Morgensterna, které také sám interpretoval se zpěváky Georgem Kreislerem a Blanche Aubry. Věnoval se také výuce klavírní hry, mezi jeho nejproslulejší žáky patří argentinská klavíristka Martha Argerichová. Gulda nesnášel akademické autority, jako např. Vídeňskou hudební akademii. Jeho neortodoxní činnost mu vynesla přezdívku „klavírista–terorista“. Dokonce odmítl převzít vyznamenání Beethoven Ring, které mu bylo uděleno. Pověst enfant terrible mezi klavíristy jen potvrdila v devadesátých letech jeho fingovaná smrt, aby mohl následující koncert v S...