Karel Hašler byl český písničkář, herec, textař, skladatel, spisovatel, scenárista, dramatik a režisér, Rytíř české kultury in memoriam. Byl synem koláře, učil se rukavičkářem. Od roku 1897 hrál ve smíchovském divadle Pavla Švandy. Po krátké době odešel hrát do Tábora, brzy se ale vrátil do Prahy. Poté hrál v Národním divadle v Brně a v divadle v Lublani, kde účinkoval v činohře i opeře. V roce 1903 byl přijat do Národního divadla v Praze, kde ztvárnil řadu rolí. Dne 21. března 1908 se v Praze oženil se sestrou klavíristy a hudebního skladatele Rudolfa Frimla, jejich syn Zdeněk Miloš Hašler byl filmový herec a režisér. V roce 1916 byl Karel Hašler z Národního divadla propuštěn pro nekázeň. Už před tím ale zpíval své písně v pražských restauracích a od roku 1910 ve vlastním kabaretu Lucerna. Během první světové války jezdil se svým dalším kabaretem Rokoko na turné po českých zemích. Po válce se vrátil ke kabaretu Lucerna , pak byl režisérem ve Varieté , od roku 1929 opět v Rokoku. Po krátkém působení ve Vinohradském divadle se začal intenzivně věnovat práci pro film, často ve spolupráci se skladatelem Milošem Smatkem. Ke svým písním psal texty i melodie, jejichž harmonizace, doprovody a jejich úpravy prováděli jiní, odborně vzdělaní hudebníci. V roce 1919 Hašler otevřel vlastní hudební vydavatelství, kde vycházely šansony z repertoáru Lucerny. Po roce 1938 měl Karel Hašler názorově velmi blízko k českým fašistům a patřil mezi obdivovatele generála Radoly Gajdy. Hašler byl českým vlastencem, ale také vášnivým stoupencem pevného řádu a vlády pevné ruky. Po uzavření Mnichovské dohody se například nevybíravými slovy vyjadřoval o nejvyšších politicích první republiky a tvrdil, že stát zaprodali židům. Za druhé světové války i přes zákaz zpíval vlastenecké a protiněmecké písně. Na začátku roku 1941 byl pop...