Antikvariát Avion

1. máje 59/5 Liberec

Zmizelá Praha. Díl 5, Opevnění Prahy

Zdeněk Wirth

Pražské nakladatelství V. Poláčka | 1948


Tuto knihu jsme již prodali 7x. a my Vám dáme vědět, jakmile se opět objeví.

Stav:
Dobrý
Vazba: Pevná s obálkou
Počet stran: 165
Kategorie: Pragensie
Série: Umělecké památky. Řada 2 , sv. 16
Vydáno v: Praha
Vystaveno: pá 19. května 2017 16:16
Dostupnost: Prodáno

Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. Zánik některých stavebních památek pražských na konci 18. a v polovině 19. století se dá vysvětlit nezájmem doby a neporozuměním tehdejšího odborného světa pro jejich historický nebo umělecký význam nebo také jejich nevyhovujícím stavebním stavem, avšak při novodobé úpravě vnitřní Prahy mohla být většina dnes zmizelých památek při dobré vůli jejich majitelů a úředních kruhů zachována asanací, restaurací nebo konzervací stavebního objektu a jeho okolí. Stará Praha, jak se dochovala jako nejkrásnější stavební celek až do druhé poloviny 19. století, patří dnes bohužel již z velké části minulosti. V souboru pěti svazků (Praha 1–2, Praha 3–4, Praha 5, Praha 6–19, Opevnění a vltavské břehy) je zachycen neblahý zásah nové doby do staré Prahy v dokumentárním obrazu stavebních skupin a jednotek z období od středověku do 19. století v jejich původním stavu a zakotvení v městské čtvrti.

Zdeněk Wirth byl český historik umění, jeden ze zakladatelů památkové péče v Čechách, akademik ČSAV. Po maturitě na gymnáziu ve Vysokém Mýtě vystudoval v letech 1896–1900 filologii a dějiny literatury na Univerzitě Karlově a externě dějiny umění a estetiku . Po absolvování vysokoškolského studia učil na středních školách v Praze, Mladé Boleslavi a Kladně. Od roku 1903 byl konzervátorem na Vysočině, od roku 1905 asistentem knihovníka Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Byl členem Archeologické komise při České akademii věd a umění a korespondentem , od roku 1908 konzervátorem Centrální památkové komise ve Vídni, 1911–1939 členem Památkového sboru hl. města Prahy. V letech 1908 a 1913 organizoval 1. a 2. sjezd na ochranu památek v českých zemích. Roku 1909 obhájil rigorózní práci Barokní gotika v Čechách v XVIII. a v 1. polovici XIX. století, která je považována za objevitelské dílo. Byl redaktorem časopisů: Časopis Společnosti přátel starožitností českých , Styl , Věstník klubu Za starou Prahu a redaktorem Štencovy edice Umělecké poklady Čech a Laichterovy edice Umění a řemesla. Za první světové války byl aprovizačním důstojníkem, od roku 1918 působil jako přednosta oddělení památkové péče Ministerstva školství a národní osvěty, od roku 1922 jako přednosta odboru osvěty pro záležitosti umělecké. Od roku 1925 přenášel na ČVUT jako suplující profesor dějin umění, od roku 1928 jako docent. V letech 1928–1940 byl vedoucím Státního fotoměřického ústavu v Praze. Za války byl nuceně penzionován, ale v té době byl z jeho podnětu zahájen odborný výzkum a dokumentace lidových staveb. Po roce 1945 byl členem České národní rady, od roku 1946 do roku 1951 předsedal Národní kulturní komisi, která rozhodovala o uměleckých konfiskátech. Roku 1952 byl jmenován akademikem. Roku 1953 byl spoluzakladatele...

Poštovné zdarma

již od 599 Kč!

Ekologické balení

baleno s láskou!

Tisíce knih skladem

a každý den další!