Eduard Fiker byl český prozaik, dramatik, překladatel a scenárista, společně s Emilem Vachkem zakladatel české detektivky. Narodil se roku 1902 v Praze jako syn bývaleho učitele, Eduarda Fikera, po ztrátě sluchu úředníka zemědělské rady a matky Anežky, rozené Vokáčové. Oba rodiče pocházeli ze Strakonic. Po ukončení vinohradského reálného gymnázia roku 1920 absolvoval osm semestrů strojního a elektrotechnického inženýrství na pražském Českém vysokém učení technickém, ale po smrti otce musel studií zanechat. Při studiu se věnoval též studiu jazyků a hudby. Odešel na rok do Anglie, po návratu absolvoval základní vojenskou službu a po jejím skončení se uchytil jako houslista v orchestru divadla Rokoko a pak v tehdejší Velké operetě. V roce 1936 se oženil s herečkou Lolou Innemannovou. V letech 1937 až 1945 redigoval knižnici Knihy nové generace a v letech 1938–1942 byl šéfredaktorem edice dobrodružných sešitových románů Rozruch vydávaných nakladatelstvím Melantrich. Svou první detektivku  Její hra nabídl nakladatelům v roce 1932. Hned v tomto románu dokázal, že má vedle velkých vypravěčských schopností i smysl pro dramatičnost, logické řešení a vtipnost dialogu. Ještě v témže roce dokončil další dvě detektivky z domácího prostředí: Zděšenci a Malíř srdcí. U nakladatelů však neuspěl. Aby si získal jméno a popularitu, napsal na jejich doporučení řadu konvenčních detektivek v mnohém poplatných svým vzorům Wallaceovi či Leblancovi. Vymyslil si Ted Brenta a T.B.Corna, hlavní postavy svých snad dvaceti románů, a poslal je do Anglie, aby svými vskutku neuvěřitelnými příhodami pobavili čtenáře . Do konce druhé světové války vydal více než čtyřicet románů. Vedle detektivek napsal Fiker i několik knih z prostředí českého, knih dobrodružných, odehrávajících se v severoamerickém prostředí i humoristických a detektivku se sci-fi námětem. Po válce pracoval jako scená...

Zdeněk Ziegler je typograf, grafický designér, pedagog Zdeněk Ziegler se nejprve hlásil na UMPRUM, ale profesor Hoffmeister mu nejprve doporučil praxi u Krátkého filmu ale ani pak ho nepřijal. Během povinné vojenské služby se Ziegler seznámil s řadou architektů, kteří ho přemluvili, aby studoval architekturu. V letech 1955–1961 vystudoval architekturu na ČVUT v Praze. Nenastoupil pak na umístěnku a začal se živit jako výtvarník z povolání a propagační grafik na volné noze. V letech 1990–2005 působil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, do roku 2003 vedl ateliér grafického designu a plakátu . V roce 1992 byl jmenován profesorem, v letech 2000–2003 byl rektorem VŠUP. Hostoval na univerzitách v Mainzu, Stuttgartu, Paříži či Istanbulu, získal čestný doktorát Miami University. V letech 2006 - 2015 vyučoval grafický design na Ústavu umění a designu, resp. Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Je členem prestižní mezinárodní asociace Alliance Graphique Internationale . Za plakátovou tvorbu získal například čestné uznání Typomundus v Montrealu, ceny na Mezinárodní výstavě filmového plakátu v Karlových Varech, Bienále v Brně, ocenění Zlatý a bronzový Hugo na Mezinárodním filmovém festivalu Chicago, čestné uznání v soutěži The Hollywood Reporter Aunnual Key Award, medaili na Mezinárodní soutěži filmových plakátů v Colombu. V roce 2004 obdržel cenu ICOGRADA za přínos oboru, v roce 2012 cenu Bienále Brno. První zakázky v oblasti grafického designu realizoval na konci padesátých let. Ještě během studia na vysoké škole vytvářel propagační plakáty, první loga a pro Československou televizi maloval a psal titulky, například pro pořad Branky, body, vteřiny. V roce 1963 vznikl první z řady filmových plakátů k Jirešovu filmu Křik. V následujících letech spolupracoval s mnoha režiséry, mimo jiné s Jaro...