Hodnocení knihy

Žena

Sibilla Aleramo

Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění | 1959

Kategorie:

Beletrie 42746x

Ostatní beletrie 1405x

Štítky:

49 Kč 39 Kč

Stav:	Dobrý
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Brožovaná s obálkou
Počet stran:	250
Jazyky:	česky
Překladatel:	Hana Benešová
Edice:	224. svazek ed. Světová četba 667x
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Náklad:	15 000 ks
Vystaveno:	ne 18. června 2023 10:52
Číslo položky:	574645

Popis
Komentáře

"Kniha, kniha... Nedoufala jsem, že bych ji byla schopna kdy napsat. Ale pociťovala jsem přímo trýznivá muka, když jsem si představovala tuto knihu, o jejíž nutnosti jsem byla tak přesvědčena, knihu o lásce a bolesti, dojímavou, a přece užitečnou, nelítostnou, a přece soucitnou, která by poprvé ukázala celému světu duši moderní ženy, která by se poprvé dotkla svědomí a citu muže, toho smutného druha... Což ji nikdo nenapíše?"
Tuto patetickou otázku zodpověděla Sibilla Aleram kdysi dávno na počátku 20. století svou zpovědí nejslavnější, nazvanou prostě Žena. Historií mladé ženy, jež uvede ve skutek gesto Ibsenovy Nory. City a myšlenky, jež tu, tehdy mladičká, autorka vyslovila, věk možná prohloubil, umělecká zkušenost vytříbila její výraz, přesto však zaujímá Žena první místo v její tvorbě: pro svou upřímnost, naléhavost, pro svůj mladistvý elán.

Komentáře ke knize

Sibilla Aleramo 3x

Vlastním jménem Rina Faccio. Narodila se 14. srpna 1876 v severoitalském městě Alessandrii. Mládí prožila v zaostalém jižním maloměstě, kde se v 16 letech provdala. Po desetiletém nešťastném manželství svého muže i dítě opustila a usídlila se v Římě, kde roku 1906 vyšla její autobiografická prvotina "Una donna" , jež ihned vzbudila velký ohlas pro sílu, s níž se zde Aleramo zamýšlí nad problémem ženské nezávislosti. Po tomto úspěchu se na několik let odmlčela a věnovala se se svým druhem, básníkem G. Cenou, zakládání škol pro chudinu z okolí Říma. K literární tvorbě se vrátila až v roce 1919 opět autobiografickou prózou "Il passaggio" a roku 1920 prvními básněmi "Momenti" a prózou "Stando e andando" . Další její dílo tvoří romány "Amo dunque sono" , "Il frustino" , básnické sbírky "Poesie" a "Si alla terra" a v roce 1938 kniha próz "Orsa minore" . Díla jejího posledního životního období, "Dal mio diario" , inspirovaného válkou, "Il mondo e adolescente a básně "Aiutatemi e dire" a "Luce della mia sera" odrážejí její politické přesvědčení, k němuž se dopracovala na sklonku svého života a stvrdila svým vstupem do Komunistické strany Itálie. Zemřela 13. ledna 1960.