Ohledně vzdělání jsem asi unikát: maturoval jsem na velmi krátce existující Střední průmyslové škole jaderné techniky, po několika měsících v Tesle Karlín jsem nastoupil Vysokou školu zemědělskou a po jejím dokončení si ještě dálkově vyzkoušel pár semestrů biologie na UK. Léta totality jsem vcelku poklidně prohnil v Ústavu vědeckotechnických informací pro zemědělství, při tom jsem ale intenzívně provozoval potápění a fotografování pod vodou. To také vedlo k prvním publikačním pokusům, brzy poměrně pravidelně v Živě, Vodní revue/Potápěč, Lidé a Země a podobných zájmových periodikách, ale i k jedné knížce o potápění pro děti. Změna poměrů otevřela prostor pro skutečně profesionální novinářskou a publicistickou práci: jak v první polovině 90. let deníky rychle vznikaly a zanikaly, jsem během krátké doby prošel Občanským a Českým deníkem, Telegrafem, Prostorem, Národními listy, Lidovou demokracií a nakonec na několik let zakotvil v MF Dnes. Tam jsem postupně od všeobecného plnění víkendové přílohy přešel na psaní o informačních technologiích a nakonec do nově vzniklé přílohy zaměřené na vědu. Svým způsobem se mi tehdy splnil dětský sen, který jsem si předtím po dlouhá desetiletí díky nečlenství v jistých organizacích mohl jen nechat zdát. U této specializace jsem v mezích možností zůstal i po částečně vynuceném odchodu do svobodného povolání v roce 1999, tvrdý život „na volné noze“ ovšem ne vždy dává možnost výběru. Psal jsem pro několik deníků a týdeníků, vyšlo mi několik dalších knih o technice, vědě, záhadách a podobné tématice, párkrát jsem se mihl v rozhlase a televizi. Od září 2006 jsem stálým redaktorem Hospodářských novin – opět pokud možno se zaměřením na vědu a techniku. Vyznávám přesvědčení, že skutečná věda je především ono einsteinovské dobrodružství poznání a že civilizace založená na objevování a technologiích páchá sebevraždu, když tuto tématiku potlačuje na úkor laciné komerční pseudozábavy. Ing. Jan Novák...