Páter Václav Kosmák byl katolický kněz, fejetonista, romanopisec a satirik, autor tzv. kukátek. Páter Václav Kosmák, významný moravský spisovatel a vlastenec, se narodil 5. září 1843 v moravské obci Martínkov čp.76 v domku u školy – mistru krejčímu, kostelníku, Antonínu Kosmákovi a jeho ženě Anežce, rozené Fialové, jako čtvrtý ze šesti dětí. Od dětství měl velký zájem o vzdělávání, proto jej doporučil místní farář František Jedlička na hlavní farskou školu u sv. Jakuba v Jihlavě u učitele Březiny . Pokračoval pak 1854–1862 dál ve studiu na německém gymnáziu v Jihlavě. Mladého Václava Kosmáka ale zastihla v jeho dvaceti letech první životní rána, 12. října 1863 mu zemřela matka. Pro svůj český původ a nedokonalou němčinu zažíval ústrky i ponižování. O svátcích v létě i v zimě chodíval pěšky z Jihlavy 39 km domů do Martínkova. V Jihlavě rád navštěvoval tamní český majáles, kde v něm vzplanul cit vlastenectví. Na tato svá studentská léta vzpomínal v četných črtách a povídkách. Na přání rodičů v roce 1862 vstoupil do brněnského semináře a za kněze byl vysvěcen 4. června 1866. O prázdninách se vydal na cestu do Mariazell. Jeho kněžským povoláním prolíná také činnost buditelská a spisovatelská. Jeho prvním působištěm bylo místo kaplana v Moravských Budějovicích 1866–1868. Zde byl také jedním z prvních členů tamního obrozenecko-vlasteneckého spolku Budivoj, kde působil jako oblíbený recitátor, klavírista a zpěvák. Byl společenský, rád přednášel a zpíval v tamní české Weiglově kavárně. Regionální buditelskou práci vykonával se svým přítelem, advokátem dr. Eduardem Špatinkou. Po dvou letech v Moravských Budějovicích dále působil od 21. srpna 1868 do roku 1869 v Hostimi a od 15. září 1869 do roku 1870 v Biskupicích u Hrotovic. Později byl 1870–1872 administrátorem v Řeznovicích u Ivančic, kde napsal několik úspěšných románů. Protože byl vynikající řečník a vlastenec, byl zván na různá...