Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 65, [10] |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Věra Macháčková-Riegerová |
Edice: | 6. svazek ed. Životy 7x |
Vydání: | 1. vyd |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 10 000 ks |
Vystaveno: | st 28. října 2020 10:33 |
Číslo položky: | 123671 |
Autorka - němec. revolucionářka a jedna ze zakladatelů KSN, přítelkyně a žačka Leninova, zachycuje ve svých vzpomínkách, určených mládeži, charakteristické rysy Leninovy povahy, jak se projevovaly v rodině i ve styku s veřejností. Reprodukuje své rozmluvy s Leninem a jeho výroky o umění, kultuře, o světě, o taktice revolučního boje, a seznamuje tak v základech s marxistickými revolučními zásadami. Ve svých vzpomínkách zdůrazňuje Leninovu schopnost vedle důležitých politických otázek zásadních věnovat pozornost i jednotlivým konkrétním zjevům. Jména představitelů mezinárodního dělnického hnutí i vůdců kontrarevoluce, uvedená v rejstříku, jsou doplněna vysvětlivkami a životopisnými poznámkami.
Klára Zetkinová, německy Clara Zetkin, byla prominentní německá socialistická politička, novinářka, učitelka a bojovnice za ženská práva. Byla členkou Sociálně demokratické strany Německa až do roku 1917, kdy se připojila k Nezávislé sociálně demokratické straně Německa . Byla členkou parlamentu v období Výmarské republiky . Byla významnou postavou mezinárodního feminismu. Byla dcerou učitele a sama se nejprve věnovala učitelskému povolání. Od poloviny 70. let 19. století se také zapojila do feministického hnutí a postupně se i zapojovala do socialistického hnutí. V roce 1878 přerušila kontakty s rodinou a vstoupila do SAP, socialistické strany, předchůdkyně pozdější SPD, jež byla v témž roce zakázána německým kancléřem Otto von Bismarckem. Odešla do exilu do Švýcarska, kde se mj. potkala s ruským revolucionářem Ossipem Zetkinem, v roce 1882 do Paříže. I když nebyli manželé, Clara převzala jeho příjmení a porodila mu dvě děti. Po jeho smrti roku 1889 se Clara roku 1899 provdala za malíře Friedricha Zundela, s kterým zůstala až do roku 1928, po celou dobu používala příjmení Zetkinová. V Paříži se aktivně zapojila do příprav a vzniku Druhé internacionály, kde se hlavně zasazovala za přijetí rovných práv pro ženy v oblasti profesní a sociální. Do Německa se vrátila po zrušení antisocialistických zákonů v roce 1891, vydávala časopis – feministickou revue Die Gleichheit a neúnavně se zasazovala o přijetí volebního práva pro ženy. V roce 1907 se účastnila první mezinárodní konference žen – socialistek ve Stuttgartu a v roce 1910 druhé mezinárodní konference žen – socialistek v Kodani. Po roce 1914 aktivně vystupovala proti válce, byla blízkou spolupracovnicí Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta. Poté, co byla do roku 1917 členkou levé...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem