Vznik Československé republiky v r. 1918 je významným mezníkem v historii našich národu. Po staletích cizí habsburské nadvlády „stanul národ československý mezi národy svobodnými“ a začal konečně vést loď svých osudů samostatně. Okolnosti samotného vzniku ČSR byly již nejednou předmětem zájmu buržoazních i marxistických historiků, události kolem 28. října 1918 jsou detailně zmapovány a zhodnoceny. Co však tomuto datu předcházelo? V jakých myšlenkových proudech a názorových střetech se rodila budoucnost Čechů a Slováků? Jaké programy, přání a perspektivy měly vůdčí osobnosti a kdo za nimi stál?

Tyto a mnohé další otázky si klade J. Galandauer ve své převážně teoreticky zaměřené práci. Zkoumá, stručně řečeno, vývoj českého politického programu v letech první světové války. Sleduje, co tehdejší bohatě politicky diferencovaná společnost od války očekávala, jak na ni reagovala, jak se během války měnily její postoje vůči habsburské monarchii, jaké panovaly představy o státoprávním, sociálním i hospodářském poválečném uspořádání. Vývoj českého politického programu ostatně zrcadlí převratné historické proměny, jimiž svět v letech 1914 až 1918 prošel, zaznamenává i hluboký odraz světodějné události r. 1917 — VŘSR.

Autor usiluje o co nejúplnější postižení myšlenkových projektů — realizovaných i nerealizovaných. Přináší nové, či alespoň z nezvyklého úhlu
zkoumané názory např. na státoprávní uspořádání, jak se jevilo v plánech Kramářových či Masarykových, na problematiku začlenění Slovenska do budoucí republiky, na řešení sociálních i národnostních otázek, na problém národnostních menšin atd. atd.

K usnadnění čtenářovy orientace ve spleti názorů a programů připojil J. Galandauer k publikaci výběr z nejdůležitějších dokumentů dané doby. Vzhledem k tomu, že jde převážné o dokumenty nepříliš dostupné a přitom velké informativní ceny, lze předpokládat, že i ony přispějí k úspěchu této neobyčejně zajímavé práce.