Soňa Boštíková , je česká horolezkyně. Boštíková se od dětství věnovala sportu, do svých 20 let závodně běhala. Poprvé si vyzkoušela lezení na táboře ve svých 8 letech. Po absolvování boskovického gymnázia vystudovala pedagogiku na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, obor matematika a tělocvik se zaměřením na sporty v přírodě. V letech 1996 až 2004 pracovala na Katedře sportů v přírodě, přednášela studentům v kurzech lezení, turistiky a skialpinismu. od roku 1998 pomáhala Josefu Šimůnkovi s chodem obchodu s vybavením pro turistiku, horolezectví a skialpinismus. Od roku 2002 spoluvlastní společnost Namche – Outdoor, Travel & Climbing Center zastřešující tento horolezecký obchod, lezeckou školu i cestovní kancelář, v této společnosti je i vedoucí lezecké a skialpové školy Namche. Je členkou realizačního týmu filmového festivalu Banff. Soňa Boštíková je autorkou knihy Vysokohorská turistika a spoluautorkou knih Droga zvaná výška a Lezení na umělých stěnách . K výškovému horolezectví se dostala na vysoké škole. Nejprve trénovala na umělých stěnách, postupně pak ve skalách, v Alpách a potom už jela rovnou do Himálaje, kde byla do roku 2012 celkem osmkrát. Její první expedicí byl na podzim 1995 výstup na Pumori . To však vrcholu nedosáhla. V roce 1997 přišel další pokus, tentokrát na Aljašce. Jako první Češka vůbec zdolala Mount McKinley . Roku 1998 se zúčastnila výstupu expedice Himalaya 8000, kdy vystoupali na Makalu . Zde se zapsala do statistiky jako první žena, která při výstupu nepoužila kyslík, a zároveň posunula český výškový rekord žen. O rok později stejná skupina vystoupala na Lhoce . Zde se Boštíková stala druhou ženou v pořadí na tomto vrcholu. V roce 2000 a 2001 se pokusila pokořit vrcholy Kančendženga a K2 . Avšak ani jedno...