Původní profesí novinářka. Večerní Praha, Praha, Květy, Reflex. Spolupracovala s televizí , s rozhlasem , gramofonové desky a spolupracovala i na vydávání kuchařek. V současné době spisovatelka a nakladatelka.

Vladimír Menšík byl český herec, moderátor, lidový vypravěč a bavič, držitel ocenění národní umělec, otec herečky a moderátorky Martiny Menšíkové. V divadle hrál jen velmi málo – většinu ze svých 150 rolí ztvárnil ve filmu a televizi. Rodák z moravských Ivančic přičichl ke kumštu v souboru písní a tanců Adolfa Pištěláka. Nejprve vystudoval průmyslovou školu a nějakou dobu pracoval v Brněnských strojírnách. Teprve později se pokusil dostat na brněnskou JAMU , což se mu na druhý pokus podařilo a po absolutoriu v roce 1953 nastoupil do Vesnického divadla, kde jej v roce 1954 objevil E. F. Burian, který jej také angažoval. I přes to, že zde dostal spousty příležitostí a přestože byl divadlem zcela pohlcen, toužil zahrát si ve filmu. Jeho vůbec první účinkování před kamerou proběhlo ve snímku Velká příležitost, a to víceméně coby komparzista. Teprve ve snímku Dědeček automobil režiséra Alfréda Radoka, kde si zahrál italského mechanika, na sebe výrazněji upozornil. Díky své práci u filmu se dostal do konfliktu s E. F. Burianem, který film neměl v lásce. Z divadla odešel a v roce 1958 podepsal smlouvu s Filmovým studiem Barrandov. K divadlu se vracel už víceméně ojediněle. V 50. a 60. letech se naplno rozjela jeho kariéra u filmu. Nebyl jen komediálním hercem. Dokázal bravurně ztvárnit i tragikomické či dokonce dramatické role. V 70. letech se již objevoval převážně v komediálních rolích, a to jak ve filmech, tak i v pohádkách a seriálech. Menšík byl velký bavič, konferenciér a hlavně excelentní vypravěč. Vystupoval doslova ve stovkách televizních pořadů a ve filmu a televizi vytvořil přes 150 rolí. Za zmínku stojí mezi jinými pořad Bakaláři a nezapomenutelné konferování silvestrovských estrád. Celá dlouhá léta trpěl těžkým astmatem. Byl silný kuřák a také často pil alkohol, ale s pitím a kouřením přestal kvůli zdravotním problémům. Naposl...

Jiří Hubač byl český dramatik a scenárista. Původním povoláním konstruktér, začínal v Československé televizi jako dramaturg po roce 1961, od roku 1974 se živil výkonem svobodného povolání. Již dříve spolupracoval s Jaroslavem Dietlem, vlastního výrazného úspěchu dosáhl hrami Ikarův pád a Nezralé maliny . Jeho snahou bylo tvořit role na míru vybraným hercům, v realizaci tohoto přístupu měl oporu ve svém blízkém spolupracovníku, režisérovi Františku Filipovi. Velký ohlas zaznamenaly i jeho televizní seriály Dobrá Voda a Sanitka . Zdramatizoval řadu románů, např. Král Krysa od Jamese Clavella či Komu zvoní hrana od Ernesta Hemingwaye. V roce 1989 byl jmenován zasloužilým umělcem a v roce 2000 byl uveden do televizní Dvorany slávy při vyhlašování cen TýTý. Dále obdržel Cenu Trilobit a Cenu Vladislava Vančury. Jiří Hubač je pohřben na Kyjském hřbitově v Praze 9.