Vincenc Beneš byl český malíř, činný i jako výtvarný kritik a publicista. V letech 1902–1904 studoval na Uměleckoprůmyslové škole a 1904–1907 na Akademii výtvarných umění v Praze . V době studií podnikl studijní cesty do Drážďan, Berlína, Mnichova a Paříže. Seznámil se s díly Matisse, van Gogha, Toulouse-Lautreca, Vuillarda a po návratu se nechal inspirovat i Bohumilem Kubištou, se kterým sdílel ateliér. Roku 1913 založil spolu s Otakarem Nejedlým v Praze soukromou malířskou školu. Spolu s Nejedlým maloval francouzská bojiště 1. světové války. Ve 20. a 30. letech podnikl řadu cest do zahraničí a maloval krajiny na různých místech v Čechách. V letech 1909–1911 a 1917–1949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes, od roku 1923 členem kuratoria Moderní galerie v Praze, v roce 1933 byl přijat do České akademie věd a umění. Byl aktivním členem Osmy a Skupiny výtvarných umělců. Publikoval v Uměleckém měsíčníku. Je pochován na pražském Vyšehradském hřbitově. Jeho styl byl zpočátku ovlivněn francouzským moderním malířstvím a tvorbou členů Osmy a Skupiny výtvarných umělců, zejména kubismem a fauvismem. Později se od kubismu odklonil a tvořil portréty a expresivně stylizované figurální kompozice. S Otakarem Nejedlým maloval krajiny z bojišť legií pro památník na Vítkově, Z francouzského bojiště , dále jsou to například Zimní zátiší nebo Loreta na jaře . Řada prací byla s intimními náměty. V pozdních krajinomalbách navazoval na impresionismus Slavíčka a Bonnarda. Mezi jeho nejvýznamnější poválečná díla patří cyklus krajin pro malý foyer Národního divadla . V roce 1963 byl jmenován národním umělcem....