Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 269 |
Jazyky: | česky |
Vydání: | 1 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 6 000 ks |
Poznámka: | obálka Zdenek Seydl |
Vystaveno: | čt 17. prosince 2020 21:33 |
Číslo položky: | 136637 |
Rozsáhlý výbor shrnuje několik celků z bohatého díla básníkova. Převážná většina básní prvních sbírek (Zpíváno z dálky, Zpěv hrobů a slunce) obsahují zahledění do přírody básníkova rodného posázavského domova a rozjímání nad vlastním osudem, do něhož přibyla žena a dítě, dva sílivé zdroje básníkova osobního štěstí. V době válečné žije Hrubínova poezie rytmem obrovského dějinného zápasu a v jeho hlase se citlivě rozechvívá výmluvné tušení síly chudého (Válka chudého). Hymnus na obránce Stalingradu je základním motivem sbírky Chléb s ocelí. V Jobově noci je opět rozpracováno téma revolučního "Přehodnocování světů", a to v naléhavém konkrétním zaměření na adresu současné poezie a současných básníků.
František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem